1.	Zásoby, vymezení a charakteristika

a) Charakteristika
b) Druhy zásob
c) Materiál
d) Zboží
e) Zásoby vlastní výroby

2.	Mezinárodní účetní standard č. 2 (IAS 2 Zásoby)

a) Definice zásob
b) Oceňování zásob
c) Náklady na pořízení zásob
d) Čistá realizovatelná hodnota
e) Nákladové vzorce
f) Uznání nákladů, které ovlivňují hospodářský výsledek
g) Zveřejnění informací o zásobách
h) Rozdíly mezi českou právní úpravou a mezinárodními standardy účetního výkaznictví

3.	Úvod do US GAAP

a) Účel účetnictví
b) Co to vlastně je US GAAP
c) US GAAP a zásoby
d) Rozvahová klasifikace zásob
e) Výsledková klasifikace zásob
f) Metoda úplných nákladů
g) Účetní postup
h) Periodická metoda účtování zásob
i) Daňová pravidla
j) Průtok nákladů
k) Převod zásob
l) Metoda reálné hodnoty zásob
m) Aplikace metody reálné hodnoty zásob
n) Metoda reálné hodnoty zásob v praxi
o) Teoretický podklad

4.

Prameny

"Čistá realizovatelná hodnota
Čistá realizovatelná hodnota je odhadnutá prodejní cena v běžném podnikání, snížená o odhadnuté náklady na dokončení a odhadované náklady nutné k uskutečnění prodeje.

Aktiva účetní jednotky nemají být oceněna na vyšší úrovni, než je jejich očekávaný výnos z prodeje či užívání. Jsou-li tedy náklady na pořízení zásob na vyšší úrovni než je jejich čistá realizovatelná hodnota, provede účetní jednotka snížení ocenění zásob. Jedná se především o poškozené zásoby, o zásoby zčásti nebo zcela zastaralé nebo o zásoby, u kterých klesla prodejní cena. Může se také jednat o zásoby, u kterých se zvýší odhadované náklady na jejich dokončení nebo prodej.
Takové snížení ocenění zásob se prování individuálně u každé položky zásob, ale za určitých okolnosti je vhodné provést seskupení podobných nebo spolu souvisejících položek zásob.

Čistá realizovatelná hodnota je odhadem, který se prování na základě nejspolehlivějších podkladů, které má v daném okamžiku účetní jednotka k dispozici. Tento odhad zohledňuje i účel, pro který se zásoby drží.

Pod úroveň nákladů pořízení se nepřeceňují zásoby určené k výrobě, pokud účetní jednotka předpokládá, že jejich prodejní cena bude stejná nebo vyšší než náklady na jejich pořízení.

V každém účetní období je nutné provést nový odhad čisté realizovatelné hodnoty a v případě pominutí důvodu pro snížení ocenění zásob, které bylo provedeno v předchozím účetním období, zrušit takové ocenění nebo toto ocenění upravit tak, aby odpovídalo současné čisté realizovatelné hodnotě zásob.

Nákladové vzorce
Ocenění takových položek zásob, které nejsou běžně zaměnitelné, a výrobků nebo služeb vyráběných a poskytovaných pro konkrétní, jednoznačně vymezené projekty, se provádí takovým způsobem, aby bylo možno vyjádřit jejich individuální pořizovací náklady.

Individuální pořizovací náklady jsou zjišťovány principem přímé příčinné souvislosti. Je kladen důraz na přímé přiřazení nákladů jednotlivým zásobám, které nelze zaměnit (jsou vyráběny odděleně). Zároveň standard uvádí, že nelze takto přiřadit náklady u zásob, které jsou zaměnitelné (rozsáhlý sortiment lehce zaměnitelných zásob).

Kromě zásob, u kterých je použito pro jejich ocenění individuálních pořizovacích nákladů, se zásoby oceňují pomocí nákladových vzorců FIFO („First In First Out“ – první do skladu, první ze skaldu) nebo váženého průměru, který může být počítán periodický nebo průběžný.

Do konce roku 2004 byl ve standardu uváděn ještě jeden nákladový vzorec LIFO („Last In First Out“ - poslední do skladu, první ze skladu), který nebyl standardem příliš podporován, a tak při jeho poslední novelizaci, která vstoupila v platnost od 1.1.2005, byl tento nákladový vzorec zrušen."