1.	Charakteristika přírodních podmínek v okrese Kroměříž

2.	Základní vymezení

3.	Geologický vývoj a stavba území, geomorfologické členění

4.	Klimatické poměry

5.	Hydrologická charakteristika

6.	Půdní pokryv

7.	Biogeografická charakteristika

8.	Geografická analýza agroekologických podmínek v okrese Kroměříž ve vztahu k land use

9.	Slovník užitých pojmů

10.	Použitá literatura

11.

Přílohy

"Geologický vývoj a stavba území, geomorfologické členění

V okrese Kroměříž je zastoupena šestice základních regionálních geologických jednotek. Terciér Hornomoravského úvalu zasahuje do území Kroměřížska v okolí řeky Moravy. Podél hranice s ostatním územím Zlínského kraje se nachází račanská geologická jednotka, která je zastoupena nejhojněji v celém kraji. V kraji další rozsáhlou jednotkou je slezská jednotka, která do kroměřížského okresu zasahuje na severovýchodě. Na pravé straně toku Moravy se nachází terciér karpatské prohlubně, tedy flyšové pásmo Západních Karpat a vnější skupina příkrovů. V jeho sousedství je ždánická a podslezská jednotka. V okresu Kroměříž se také vyskytují částečně i zastoupení slezské jednotky (v severovýchodní části okresu).
Středem okresu se táhne plochá poříční krajina, vzniklá na poklesové struktuře Hornomoravského úvalu ve Vněkarpatských sníženinách, vyplněna mladými tercierními a kvartérními sedimenty. Dominují zde široké údolní nivy. Okrajové části mají reliéf vyšší pahorkatinný a vrchovinný, na severovýchodě až hornatinný, s výjimkou okolí obce Rusava souvisle zalesněný.
Široká poříční niva Moravy, která sleduje severozápadně-jihovýchodní osu Hornomoravského úvalu, přechází k severovýchodu do stejně ploché, jen o málo vyšší Holešovské plošiny, protékané říčkami Rusavou a Moštěnkou. Jejich pramenná oblast je již v silně rozčleněné lesnaté hornatině Hostýnských vrchů v severovýchodní části okresu. V jejich předpolí jsou výrazné pahorky Chlum (418,4 m n. m.) a Bedlina (455,3 m n. m.). Na intenzivně zvrásněných flyšových horninách zde převládají hluboká údolí, příkré svahy a charakteristickým tvarem jsou pískovcové izolované skály. Okraj Podbeskydské pahorkatiny v okolí obcí Prusinovice a Bystřice pod Hostýnem patří k ploché geomorfologické jednotce zvané Kelčská pahorkatina. Hostýnské vrchy spadají k úpatní pahorkatině výrazným zlomovým svahem s pedimentem při úpatí.
Západně od údolí Moravy převládá erozně-denudační pahorkatinný až vrchovinný reliéf Středomoravských Karpat. Plochý povrch litenčické pahorkatiny vznikl na miocénních sedimentech a málo odolném flyši. Je to typická zemědělská krajina s převládajícími dlouhými mírnými svahy a s nevelkými lesními porosty v nejvyšších částech. Význačným bodem této části okresu je Kleštěnec (497,5 m n. m.). Pahorkatina je oddělená sníženinou Zdounecké brázdy, protékané říčkou Kotojedkou, od Chřibů tvořených odolnějšími horninami magurského flyše. Leží zde největší souvislý lesní porost ve vnitrozemí Moravy. Chřiby s vrcholem Brdo (586,7 m n. m.) tvoří svými dvěma širokými hřbety podružnou orografickou dominantu okresu a celé Střední Moravy.
Na území okresu Kroměříž se vyskytují usazené horniny Západních Karpat. Větší část okresu tvoří karpatská předhlubeň se sedimenty karpatu a badenu. V okolí Kroměříže byla sedimentace v období karpatu ukončena hrubými klastiky kroměřížského souvrství, jejichž valounový materiál byl odvozen z čela nasouvaných karpatských příkrovů. Sedimenty badenu se nevyvíjejí přímo z podložních šlíru karpatu, ale představují samostatný transgresní cyklus. Na území Střední Moravy je zastoupen pouze spodní baden.
Pliocenní usazeniny vyplňují prakticky celou oblast Hornomoravského úvalu, na východě zasahují až do Fryštácké brázdy na okresu Zlína a na západě i hluboko do oblasti flyšového pásma ve Chřibech. Z větší části jsou překryty kvartétními sedimenty. Největší část Hornomoravského úvalu zaujímá Středomoravská niva. U Chropyně dosahuje šířku 5 až 6 km, směrem k jihu se snižuje. Středomoravskou nivu kryjí kvartérní usazeniny ležící na starších sedimentech neogenní předhlubně a karpatského flyše. Na sever od vnějšího okraje karpatských příkrovů (Hulín-Kroměříž) jsou v přímém podloží kvartéru většinou pliopleistocenní sedimenty, které mají na území Středomoravské nivy velký plošný rozsah a mocnost (40-50 m). Nejstaršími jednoznačně kvártérními sedimenty na území Středomoravské nivy jsou sedimenty mindelu, vyplňující v mocnosti přes 50 m tektonický příkop mezi Hulínem, Tlumačovem a Kroměříží."

Práce je doprovázena velkým množstvím tabulek a map, čistého textu se v ní nachází zhruba 11 stran. Obsahuje také přehled pojmů a kvalitně zpracovanou literaturu. Je velmi dobře a přehledně zpracována.