1.

Vnímání

1.1

O vnímání

1.2	Kategorie vnímání

1.3	Vnímání a poznávání

1.4	Nepravidelnosti a iluze

1.5	Optická iluze

1.5.1

Gestalt psychologie

a) Vynoření
b) Domyšlení
c) Více možností interpretace obrazu
d) Neměnnost

1.6	Faktory ovlivňující percepci

1.7	Porucha vnímání – LMD

"lidské oči nejsou dokonalé.

1.4 Nepravidelnosti a iluze
Proč vlastně existuje vnitřní, optické vnímání předmětů? Proč je nemůžeme vnímat externě – prostě tak, jak jsou? Zvažme, jak můžeme vyvolat vjemovou iluzi: zkuste vzít dokonale rovnou tyč a částečně ji ponořte do vody. Bude se vám zdát ohnutá. Voda láme světlo a to co my vnímáme je čistě iluzorní. Předpokládejme, že tyč je přímým předmětem našeho vnímání. Pak to vypadá, že ona sama byla rovná a pak ohnutá. Nic ji přeci neohnulo tak se musela ohnout sama, což je směšná představa.. Nebo další příklad – díváme se na kopce v dálce a zdají se nám modravé. Pokud dojdeme blíž, jsou zelené; Pokud si dáme prst do určité vzdálenosti před oči, uvidíme ho dvakrát. Vidíme snad dva prsty? Samozřejmě že ne, vidíme jen výsledky dvou vnímavostních orgánů - očí, máme dva výsledky vnímání. Stejné je to s vnímáním kulaté mince, kterou jen trochu nahneme a stane se pro nás oválná. A kupodivu je to stejné i s našimi sny a představami, které se nám zdají skutečné. Všechny tyto příklady souvisejí jen s vizuálním vnímáním, viděním. Ale podobné iluze si můžeme vytvořit i pro jiné smysly. Například vnímání krychle, kdy vnímáme všech šest jejích hran ačkoli skutečně můžeme vidět jen tři. Můžeme si ji však osahat, vnímat, že je krychle stejná i na druhé straně, kterou nevidíme. Apod.
To, co vnímáme se nemusí shodovat se závěrem, jaký z toho vyvodíme. Výslednou analýzu jevu neprovádějí naše smysly, ale náš mozek. Proto domníváme-li se, že se hůl ve vodě opravdu zlomí, naše prsty se rozdvojí atd., je to pouze chyba vyvozeného závěru, nikoliv omyl smyslového vnímání. Toto tvrzení je podpořeno následujícím odstavcem.
1.5 Optická iluze
Optická iluze je typ přeludu líčící zrakový charakter obrazu jako matoucí či nepravdivý. Zpráva vnímaná okem je interpretována mozkem a ten nám dá pocit, že je přítomné něco, co ve skutečnosti není. Tento fyziologický přelud se děje úplně přirozeně, naše získané vjemy demonstrují v našem mozku částečně viděný obraz a částečně získaný předpoklad. Proto se nám některé obrazy zdají plastické či je zrakově přehodnocujeme.
Uvádím několik příkladů:"

Obsahuje obrázky.