1.	Rozdělení map

a) Podle obsahu
b) Podle zobrazovaného území
c) Podle účelu
d) Podle měřítka
e) Podle vzniku
f) Podle formy vyjádření skutečnosti
g) Podle koncepce vyjádření skutečnosti

2.	Obecná historie kartografie

a) Starověká kartografie
b) Antická kartografie
c) Kartografie středověku
d) Renesance kartografie

3.	Mapování Českých zemí

a) Staré mapy našeho území
b) Vojenská mapování našich území

"b/ Vojenská mapování našich území

První vojenské mapování:

Tzv. josefínské mapování se uskutečnilo v letech 1763 - 1785 v měřítku 1 : 28 800 (menší prostory 1:14 400). Čechy a Morava byly zmapovány 1764 - 1768, Slezsko 1763. Polohopisným podkladem byly Müllerovy mapy a Wielandova mapa zvětšené do měřítka 1 : 28 800. Mapy nevznikaly na geodetických základech, neexistovala síť pevných bodů, polohopis a terénní reliéf se zakreslovaly hrubým odhadem. Výsledkem byla Válečná mapa Království českého, Mapa Markrabství moravského a Válečná mapa knížectví těšínského, opavského, krnovského. Z území Čech byly z původních sekcí do roku 1769 zhotoveny originály Malé mapy Království českého v měřítku 1 : 115 200.

Druhé vojenské mapování:

Tzv. Františkovo mapování v měřítku 1 : 28 800 z let 1807 - 1869 (Čechy 1842 - 1852, Morava a Slezsko 1836 - 1840). Číselným polohopisným základem byly již trigonometrické body katastrální soustavy gusterberské a svatoštěpánské. Grafickým polohopisným podkladem byl zmenšený obsah katastrální mapy 1 : 2 880. Použita byla metoda grafického protínání na měřičském stole. Zakresleno bylo málo nadmořských výšek, reliéf byl šrafovaný. Z původních sekcí byly na počátku 2. poloviny 19. století odvozeny první veřejné mapy: speciální 1 : 144 000 a generální 1 : 288 000. Z podkladů 2. vojenského mapování byly vydány v průběhu let 1856 - 1868 listy Schedovy generální mapy 1 : 576 000 z kterých v letech 1873 - 1876 byla odvozena Generální mapa střední Evropy. "

Práce je doplněna i o obrázky.V čistém textu má práce cca 6 stran.