1.

Úvod

2.	Vzájemný obchod máslem a sýrem mezi ES/EU a Novým Zélandem

3.	„Butter Battles“ mezi EU a Novým Zélandem

4.	Obchod ostatními zemědělskými výrobky

5.	Export EU do Nového Zélandu

6.	Nový Zéland a EU po rozšíření: přínosy a negativa

7.

Závěr

8.	Literatura

9.

Přílohy

"3. „Butter Battles“ mezi EU a Novým Zélandem

Jediným přínosem v této oblasti se stalo to, že evropská společná zemědělská politika byla podstatně reformovaná v posledních letech, a následovalo zmenšení intervenční ceny másla jako součást reformního balíčku Agendy 2000 a následně redukovaná ještě v roce 2003. Jako následek, EU rozdělila roční kvótu na máslo tak, aby v první polovině roku 2004 do EU mohlo být exportováno nevíc než 55% celkového objemu kvóty. Příčinou toho bylo to, že údajně po zmenšení intervenční ceny v první polovině roku cena másla stoupne a bude vyšší než v druhé polovině. Tato regulace vyžadovala rozložení kvóty na příští 4 roky, dokud se provádí naprogramovaná redukce intervenčních cen.
Další problém vznikl v roce 1996, kdy EU prohlásila že máslo vyrobené v Novém Zélandu společností Fonterra podle technologie ammix a proces zpracování tohoto másla není v souladu s normami, které jsou stanovený pro export másla do EU podle speciálního tarifu. Podle prohlášení EU, toto máslo nebylo vyrobeno „přímo z mléka nebo smetany “ (což je porušení podmínek WTO). Praktickým efektem tohoto rozhodnutí se stalo to, že na jakékoli množství této komodity bylo uvaleno stejné clo jako pro nepreferenční dovoz (tzn. 144.3%). Bilaterální jednání nepřispěly k dosažení konsensu a proto Nový Zéland se obrátil na WTO. Jednání v rámci WTO byly úspěšnější a v roce 1999 EU a Nový Zéland dospěly k společnému rozhodnutí, podle kterého EU uznávala, že máslo vyrobené v Novém Zélandu vyhovuje všem normám a opět obnovila preferenční celní kvóty."

Velmi kvalitní práce. Počet stran je korigován tabulkami a stránkami formálního obsahu - titulní list, obsah, seznam literatury a další balastní strany.