1.	Světské a církevní trojvládí

2.	Opravná hnutí v církvi

2.1	John Wiclef

2.2	Jeho následovníci v Českých zemích

3.

Jan Hus

3.1

Působení

3.2	Dekret kutnohorský

3.3	Husovo učení

4.

Husitství

5.	1 . fáze husitského hnutí (1419-1421)

5.1	Husitská křídla

5.1.1

Umírněné křídlo (část husitské šlechty)

5.1.2

Centristé (většina Pražanů a jejich přívrženci v Čechách)

5.1.3

Radikálové (východočeský a táborský svaz)

5.2	Čtyři pražské artikuly

5.3

Jan Žižka

6.	2. fáze husitského hnutí (1421-1437)

6.1	Čáslavský sněm

6.2	Prokop Holý

6.3	Spanilé jízdy

6.4	Bitva u Lipan

6.5	Jihlavská kompaktáta

6.6	Jan Roháč z Dubé

7.	Změny v Čechách po skončení husitské revoluce

“ Po prohraných křížových výpravách králi ( od roku 1433 císaři ) Zikmundovi nezbylo nic jiného než navázat s husity jednání a uvažovat o jejich požadavcích.
O totéž usiloval od roku 1431 koncil, zasedající v Basileji. Koncilu se zúčastnili Zikmund, papež, Prokop Holý a Jan Rokycana jako zástupci husitů.
Husitská delegace se na koncil dostavila až v lednu 1433, aby tu rokovala o čtyřech artikulech. Diskuse se však protáhla a probíhala střídavě v Praze a Basileji.
V důsledků ekonomických potíži válkou vyčerpané české země došlo posléze k oslabení pozic neústupného bloku táborů a východočeských husitů. Proti nim se postavili umírnění husité , snažící se o dohodu s koncilem, a ve spojení s českými katolíky je porazili 30.5. 1434 v bitvě u Lipan.

Bitva začala kolem čtvrté odpoledne. Houfy táboritů, sirotku a hotovosti spojeneckých měst čítaly 15000 pěšáků, 700 jezdců a kolem 400 vozů.
Panská koalice byla v přesile ( 25000 pěšáků, 1200 jezdců, 720 vozů). Protivníci se navzájem dobře znali, protože tu bojovali Češi s Čechy. ( Prokop jehož protějškem byl Diviš Bořek z Miletínka, výtečný husitský válečník )
Hejtman Čapek ze Sán opustil se svým vojskem Prokopa Holého a uprchl z bojiště, když viděl panskou přesilu.
Vlastní bitva byla krátká, trvala snad tři hodiny. Až do rána však honička za uprchlíky. V této bitvě padl Prokop Holý.

Lipany způsobily strašný šok a rezignaci v táboře poražených. Králi Zikmundovi se konečně otevřela cesta k českému trůnu. Roku 1436 byl přijat za českého krále ( zemřel roku 1437 ve Znojmě ) .

Porážka radikálů otevřela cestu k dohodě mezi husity, basilejským koncilem a Zikmundem Lucemburským.
Její text obsahovaly úmluvy, zvané kompaktáta, slavnostně vyhlášené v Jihlavě dne 5.7. 1436 . Bylo jimi uznáno pouze právo přijímat pod obojí způsobou ( z kalicha kališníci ). Dospělí obyvatelé Českého království a Moravského markrabství se mohli rozhodnout buď pro husitskou nebo katolickou konfesi.

Církev však dohody nedodržovala ( papež kompaktáta nikdy neuznal ), a proto došlo k odporu zbytku husitů pod vedením Jana Roháče z Dubé .
Jeho hrad Sion byl obklíčen Zikmundovým vojskem, Jan Roháč zajat a v Praze popraven .
Tak skončila roku 1436 husitská revoluce."

Práce kompilačního charakteru.
Výtah z vybraných kapitol knihy Petra Čorneje: Vše podstatné z českých dějin.