1.	Skříně PC – CASE (uzavření, obal sestavy PC)

1.1.

Desktop

1.2	Tower (Desktop, který je postaven na bok)

2.	Základní deska (mainboard)

2.1

BIOS

2.2	Propojky (jumpery)

2.3	Přepínače (switch)

2.4

Chipset

2.5	Sloty a konektory

3.	Napájecí zdroj

3.1	Napájení základní desky typu Baby-AT

3.2	Napájení základní desky typu ATX

3.3	Napájení ostatních komponent PC

4.	Mikroprocesory

4.1	Vlastnosti

4.2	Základní rozlišení

4.3	Logická struktura mikroprocesoru

4.3.1

Registry

4.3.2

Adresování

4.3.3

Instrukční sada

4.3.4

Systém přerušení

4.3.5

Správa paměti

4.3.6

Paměť cache

4.3.7

Architektura mikroprocesoru

4.4	Vlastnosti a parametry mikroprocesoru

4.4.1

Vnitřní šířka dat

4.4.2

Sběrnice

4.4.3

Vnitřní frekvence (takt)

4.4.4

Vnější (externí) frekvence

4.4.5

Napájecí napětí

4.4.6

Chlazení

4.4.7

Patice mikroprocesoru (Socket)

4.5	Komunikace mikroprocesoru s okolím

4.6

Sběrnice

4.6.1

Parametry sběrnic¨

4.6.2

Standardy (typy) sběrnic

4.6.3

Přerušení – IRQ (Interrupt Request Levels)

4.6.4

DMA (Direct Memory Access)

4.6.5

Rozhraní PC

5.

Paměť PC

5.1	Paměti typu ROM

5.2	Paměti typu RAM

5.3	Fyzická organizace paměti

5.4	Přizpůsobení rychlosti operační paměti rychlosti mikroprocesoru

6.	Logická organizace paměti PC

6.1	Konvenční paměť

6.2	Rezervovaná paměť (Reserved memory 640 KB-1MB)

6.3	Paměť nad 1 MB

6.3.1

Oblasti paměti nad 1MB

6.3.2

Využití operační paměti z hlediska práce programů pod operačním systémem

7.	Pevný disk

7.1	Fyzická struktura pevného disku - hlavní části pevného disku

7.2	Fyzické formátování dat

7.3	Fyzické vlastnosti pevných disků

7.4	Kapacita disku

7.5	Kvalita disku

7.6	Řadiče pevných disků

7.7	Logická struktura pevného disku

7.8	Chyby při práci s FAT

7.9	Další způsoby organizace práce s pevnými disky

“5.7 LOGICKÁ STRUKTURA PEVNÉHO DISKU
Organizuje ukládaní souborů dat pomocí soustavy tabulek, jež se vytvářejí na disku pomocí vysokého formátování, které zabezpečuje OS

• MBR (Master Boot Record)
• Rozděluje disk na oblasti (oddíly), v každé z nich může být umístěn jiný operační systém. Vlastní rozdělení je provedeno programem FDISK. Oblast operačního systému DOS je rozdělena na primární (z ní se natahuje operační systém do paměti) a rozšířenou, ve které může být nadefinováno více „logických“ disků. Každá oblast musí mít svou logickou strukturu, která se vytvoří vysokým formátováním disku, tj. programem FORMAT.

• Fyzicky je uložen na nulté (vnější) stopě disku a má dvě části:
• Zaváděcí záznam (Boot Record), což je krátký program, který je spuštěn při startu počítače BIOSem. Jeho úkolem je načíst tabulku oblastí disku a najít aktivní oblast se soubory operačního systému.
• Tabulka oblastí (Partition Table), jež dělí disk na oblasti.
• Je často napadán viry, proto je zálohována operačním systémem na spouštěcí disketu.
• DBR (Dos Boot Record)
• Tvoří začátek primární oblasti DOS a je vytvořen při vysokém formátování disku. Dělí se analogicky jako MBR na dvě části:
• Zaváděcí program, který má za úkol načíst systémové soubory do operační paměti, aby operační systém mohl převzít řízení počítače.
• BPB (BIOS Parameter Block), v ní jsou uloženy údaje o základních parametrech disku (velikost sektoru, počet povrchů atd.)
• EPT (Extended Partitions Table)
• Uložena v rozšířené oblasti disku.
• Obdoba MBR, která má za úkol ukázat na další EPT, čímž propojuje jednotlivé DOSovské oblasti disku.
• Hlavní adresář (Root Directory)
• Vzniká automaticky při vysokém formátování.
• Slouží k zápisu údajů o souborech, jež jsou uloženy na disku.
• Vyskytuje se podle typu operačního systému jako FAT nebo VFAT
• FAT (File Alocation Table)
• Souvisí OS typu DOS a Windows 3.x.
• Údajům o uložených souborech je vyhrazeno 32 byte a celkem lze do FAT zapsat 512 položek (tzn. konečné množství souborů).
• Přiděluje diskový prostor ukládaným souborům, přičemž základní fyzickou datovou jednotkou je jeden sektor což je pouze 512 byte a proto jsou sektory sdružovány do clusterů nebo-li alokačních jednotek, které pak tvoří nejmenší logickou datovou jednotku disku.
• Počet sektorů na alokační jednotku se odvíjí od kapacity disku.
• Vede i k neefektivnímu využití disku při malých souborech na velkých alokačních jednotkách.
• V hlavním adresáři je uložen odkaz na první cluster uloženého souboru. V tomto clusteru je pak uložen odkaz na následující cluster. Poslední cluster má v tabulce FAT hodnotu „FFFF“ , prázdný „0000“ a vadný FFF7“."