Internet – základní charakteristiky

1.1	Služby nabízené internetem

1.2	Legislativa spojená s internetem

1.3	Fáze přijímání internetu v podniku

1.4	Internet jako zdroj informací

1.4.1

Druhy informací

1.4.2

Informace na internetu

1.5	Sekundární marketingový výzkum

1.6	Internetová adresa

1.7	Umístění WWW stránek podnikatelského subjektu

1.8	Náklady na tvorbu a udržování webové prezentace podnikatelského subjektu

1.9	Obsah webové prezentace podnikatelského subjektu

1.10	Grafické provedení

1.11	Internetové katalogy a indexéry

1.12	Měření návštěvnosti WWW severů

1.13	Reklama na WWW stránkách

1.13.1

Reklamní proužky

1.13.2

Náklady související s proužkovou reklamou

1.13.3

Cílové skupiny pro proužkovou reklamu

1.13.4

Měření účinnosti reklamních proužků

1.13.5

Výhody a nevýhody proužkové reklamy

1.13.6

Rozhodování o výběru média pro reklamu

1.14	E-mailová reklama

1.14.1

Obecná pravidla pro e-mailovou komunikaci

1.14.2

Typy reklamních e-mailů

1.14.3

E-mailová kampaň

1.14.4

Náklady související s e-mailovou reklamou

1.14.5

Účinnost e-mailové kampaně

1.14.6

Výhody a nevýhody e-mailové kampaně

1.15	Podpora prodeje směrem ke spotřebitelům

1.16	Podpora prodeje směrem k obchodním článkům

1.17	Vztahy s tiskem

1.17.1

Tiskové zprávy na WWW stránkách podnikatelských subjektů

1.17.2

Zasílání tiskových zpráv e-mailem

1.18	Publicita produktu

1.19	Podniková komunikace

"1.2 Legislativa spojená s internetem

Soudní znalec a právní expert přes informatiku, Doc. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., ve svých přednáškách uvádí, že internet sám právně neexistuje, tzn. že internet není žádná existující osoba v právním slova smyslu, tudíž nemůže nabývat práv a závazků. Internet je množina jednotlivých subjektů práva, kterými jsou např. množina serverů, provozovatelů, sítí, kabelů.
Internet není osoba, ale jako jev existuje, můžeme proto definovat jednotlivé účastníky právních vztahů, které na internetu vznikají. Z toho vyplývá, že nelze říci, že by na internetu neplatil právní řád. Vzhledem k tomu, že skutečnosti, které se v souvislosti s internetem vyskytují, jsou nové, dochází k tomu, že mnohdy neexistuje právní úprava, která by danou situaci řešila, neboť nikdo nepočítal s tím, že něco takového může nastat. Na internet se vztahují platné právní normy, ale v mnohých momentech záležitosti související s internetem stojí mimo právo, protože se jimi právo ještě nezabývalo.
Komplikace se vyskytují zejména v té souvislosti, že internet má globální charakter. Naproti tomu právo vyznává princip teritoriality a až na výjimky právní úprava platí na daném místě. Pohybujeme-li se tedy na internetu, je velmi těžké rozpoznat, kde vlastně jsme a podle jakého národního práva se v tu chvíli právní vztah vytváří.
V souvislosti s internetem není potřeba vytvářet nové právní normy, je pouze nutné zkoumat stávající právní normy, z hlediska toho, jakým způsobem se vypořádají s internetem a s moderními informačními technologiemi. Stejný problém řeší rovněž Evropská Unie a ostatní svět. V USA se v rámci této problematiky dostali dále a v jejich zákonech se objevují ustanovení, která reflektují na internet. V právu EU se ustanovení řešící internet objevuje sporadicky v tzv. doporučeních a direktivách Evropských společenství Rady Evropy. Některé z nich jsou už tak propracovány, že lze podle nich vytvářet národní legislativu.
Největší legislativní problémy související s internetem:
- autorská práva,
- ochrana osobních údajů,
- informační kriminalita,
- elektronický obchod,
- ostatní (jména domén, cla a daně, spamming, …).

Autorská práva – v souvislosti s tím, že internet je považován částí uživatelů za věc svobodnou a princip volnosti a demokracie je pro internet dosti charakteristický, dochází v oblasti autorských práv k masivnímu porušování, protože je obecným zvykem, že co se objeví na internetu se stáhne, předělá, okopíruje, atd. Je potřeba si uvědomit, že autorský zákon č. 121/2000 Sb. platí i na internetu, tzn. že není možné zasahovat do děl bez souhlasu jejich autorů, není možné je šířit. Ochrana autorských práv je projev výsostné demokracie ve vztahu k autorům a jejich právu.
Ochrana osobních údajů – vychází rovněž z principu volnosti na internetu. Dochází zde často k porušování práv na ochranu osobnosti, které vycházejí z Občanského zákoníku (např. ochrana proti zneužití jména, zveřejnění fotografie). Je to dáno především informačními možnostmi internetu, na druhé straně je ovšem problém rovněž v tom, že uživatelé internetu ochotně sami sdělují informace o sobě, v podstatě komukoli, vyplňováním různých anket a dotazníků. Obě strany, jak provozovatelé, tak uživatelé, by se měli řídit zákonem č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů.
Informační kriminalita – internet je na rozdíl od dopisů schopen velmi rychle, snadno a masově rozšiřovat informace, které mohou být v rozporu se zákonem. Mohou to být texty a informace o rasové nesnášenlivosti, hnutí potlačující lidská práva atd. Vážnější situace může nastat, pokud dojde k modifikaci nebo zneužití určitých informací např. o kapitálovém trhu, na základě kterého může dojít ke špatnému obchodu a způsobení několikamiliónových škod klientovi. Zjistit v tuto chvíli odpovědnost bude velmi náročné.
Elektronický obchod – hlavními překážkami je přístup pozitivistického práva a otázka bezpečnosti a ochrany dat, což je spíše problém technologický.
Mezinárodní komise OSN pro světový obchod UNCITRAL vydala vzorový zákon o elek tronickém obchodu, podle kterého jsou vytvářeny jednotlivé národní zákony, které říkají, že elektronická dokumentace  papírové dokumentaci, co je to digitální podpis, atd."

Práce potřebuje nově udělat grafické členění textu, protože v tuto chvíli je velmi, velmi nepřehledné. Součástí práce jsou schémata a atabulky.