1.	Několik teorií o vytváření citových vazeb dítěte

2.	Tří způsoby přimknutí

3.	Několik fází vývoje člověka

4.

Raná péče

"Základní a velice důležitou teorií v tomto ohledu je Teorie Bowlbyho, která věnuje důležitosti raných vztahu dítěte pro jeho normální psychický růst a vývoj. Bowlby měl zcela jiný názor na to, proč dítě vyhledává blízkost své matky. Behavioristi mysleli, že tato okolnost je dána tím, že matka dítě krmí. Freud měl názor, že dítě cítí sexuální potřebu a potřebu potravy, což je centrálním bodem ve vývoji osobnosti. Bowlby však zaujal názor, že lidská mláďata se rodí s určitým vrozeným vzorcem chování, který má za úkol navázat vztah se svým pečovatelem a vyžadovat od něj reakce. Tento vzorec se za normálních okolností vyvíjí během prvních měsíců života a zajišťuje větší či menší blízkost matky a dítěte. Tato teorie má název teorie přimknutí a právě tento vztah je jednou ze základních potřeb člověka. Bowlby vycházel z pozorování, že jakmile oddělíme dítě od matky, projevují se v jeho chování všechny známky stresu. Proč se dítě chová podobně, teorie odpovídá: vazba mezi dítětem a matkou má základní význam pro přežití (ve volné přírodě šlo především o ochranu před dravci), totiž smyslem vazby je ochrana a pomoc. Člověk tvoří citové vazby nejen v roli jedince, který se o sobě pečovat nechá, ale i v roli pečovatele. Jak říká jedna psycholožka, když pro někoho něco děláme, stáváme mu blíž citově. Proto jestli chcete člověka něčím zaujat, vyvolat k sobě zájem, poproste ho, ať pro Vás něco udělá.
Bowlby si myslí, že bez péče by potomstvo sotva přežilo. Táto péče o potomstvo, ale i o příbuzné má základní evoluční význam.
Potřeba blízkosti nás provází po celý život a většinou se objeví až v okamžik, když si ocitáme ve stresu, máme strach, něčím ohroženi. Je jasně, že toto chování, tuto potřebu má nejen dítě, ale i každý dospělý, proto když žena je těhotná, má potřebu být opečovávána a podporována.
Důležitým atributem tohoto chování, nezávislém na věku, je intenzita a druh emoce, která je provází. Tohle závisí na typu přimknutí. Když vztah mezi rodičem a dítětem je dobrý, provází ho radost a pocit bezpečí. V opačném případě se objevuje žárlivost, vztek, úzkost, při ztrátě osoby smutek a deprese. Bowlby vidí rodičovské chování jako chování, které má silné biologické kořeny. Přesvědčují ho o tom velmi silné emoce, které ho provázejí.Rodiče mají poskytnout dítěti pocit jistoty a bezpečí, dítě by mělo vědět, že všude bude přijato a přivítáno, bude mu poskytnuta podpora jako fyzická, tak emocionální
Dalšími typy takového chování je sexuální chování, průzkumné a chování, zajišťující potřebu příjmu potravy.
Byl proveden zajímavý výzkum, který zjistil, že žena v průběhu příchodu do porodnice až těsně po porod potřebuje péči a podporu (29). Podobné efekty(matka po porodu stráví s dítětem delší dobu) hodně ovlivňují i chování matky a reakci dítěte. Matka dokáže své dítě lépe tišit během návštěv v nemocnici a během krmení se s nim více mazlí a rychleji navazuje oční kontakt. Na matčiny city a chování k dítěti mají hluboký vliv její osobní zážitky z vlastního dětství."