1.

Postoje

1.1

Já k ty

1.2

Já k ono

2.

Předmět

2.1

Já

2.2

Ono

3.	Poznávání světa neformuje vztah člověka ke světu

4.	Zkušenost – já – ono

5.	Vztah – já – ty

5.1	Život s přírodou

5.2	Život s lidmi

5.3	Vztah s duchovním absolutnem

“ Předmětem říše slova Ono je nějaké „něco“. Tímto „něco“ vyjadřuji s pomocí sloves cestu k nějakému cíli: Dělám něco, chci něco, cítím něco,.... . To ale není celý život lidské bytosti. ten se skládá i z jiných činností. Říše slova Ty má jiný základ. Ty je jasně definované, není v něm nějaké „něco“, protože každé něco má své další něco, stejně jako každé Ono sousedí s nějakým jiným Ono, atd. Ty s ničím jiným nesousedí, neskládá se z nějakých „něco“. Ty je samotné. Po vyřknutí Ty se člověk dostává do vztahu.
Člověk poznává svět. Jeho zakoušením získává zkušenosti o věcech, poznává jejich vlastnosti, dozvídá se o jejich povaze. Touto formou ale poznává jen svět, jehož podstatou jsou Ono, On i Ona. I kdyby poznával i vnitřní „tajné“ složky všech věcí, které za svůj život pozná jen hrstka lidí, ani tím se nedostane do vztahu se světem. Pouhým poznáváním světa se nemůže dostat do vztahu s ním. Vztah totiž může být jedině vzájemný. Samotné zkoumání se světa vůbec nedotýká. Sám svět se poznávání vůbec neúčastní, jen se dává k dispozici, aby mohl být prozkoumán, ale nic mu to nepřináší.

Proto svět jako zkušenost, kterou poznáváme patří ke slovu Já-Ono. Základní slovo Já-Ty zakládá svět vztahu.
Svět vztahu se vyskytuje ve třech sférách.
Tou první je život s přírodou. Tento vztah se ale vytrácí kvůli tomu, že zde neexistuje verbální komunikace. Tento svět je mimo naši řeč. Nejblíže nám jsou živočichové, ti jediní jsou schopni nás vnímat zrakem, ale při oslovení vztah pomalu zaniká."