1.

Úvod

2.	Účtování zásob

2.1.	Účtová třída 1 - Zásoby

2.1.1.

Materiál

2.1.2.

Nedokončená výroba, polotovary

2.1.3.

Výrobky

2.1.4.

Zvířata

2.1.5.

Zboží

2.2.	Oceňování zásob

2.2.1.

Oceňování ve skutečných pořizovacích cenách

2.2.2.

Oceňování v průměrných cenách

2.2.3.

Technika FIFO

2.2.4.

Technika LIFO

2.2.5.

Oceňování pevnou skladovou cenou

2.2.6.

Syntetické účty

3.	Účtování nakupovaných zásob

3.2.1

Způsob A u nakupovaných zásob

3.2.2

Způsob B u nakupovaných zásob

3.2.3

Účtování na konci roku – stav zásob do roční uzávěrky

4.	Účtování zásob vlastní výroby

4.1.1

Způsob A

4.1.2

Způsob B

5.	Ukázkový příklad 1

6.	Ukázkový příklad 2

7.	Ukázkový příklad 3

8.	Ukázkový příklad 4

9.

Závěr

10.	Literatura a použité zdroje

"2.2. Oceňování zásob

Zásoby vlastní výroby se oceňují na úrovni vynaložených vlastních nákladů. Vlastními náklady u zásob se rozumějí přímé náklady na ně vynaložené, popř. část nepřímých nákladů, která se k této činnosti vztahuje. Částka se určuje podle skutečné výše nákladů, nebo podle operativních kalkulací.

Zásoby nakupované se oceňují pořizovacími cenami. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně nákladů s jejich pořízením souvisejících (zejména přeprava, provize, clo, pojistné). Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořízením zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.

Zásoby pořízené bezplatně, nalezené, odpad a zbytkové produkty se ocení reprodukční pořizovací cenou.

Zásoby stejného druhu lze vést na skladě v ocenění cenou zajištěnou váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen nebo vlastních nákladů. Vážený aritmetický průměr je nutné počítat nejméně jednou za měsíc. V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění.

Ocenění zásob na skladě bez ohledu na způsob jejich nabytí se zvyšuje o vyúčtovanou cenu za jejich zpracování nebo o vlastní náklady na jejich zpracování.

Pořizovací cenu zásob lze na analytických účtech rozdělit na cenu zásob, za kterou byl tento majetek pořízen a náklady s pořízením související, nebo na předem stanovenou cenu zásob a odchylku od ní. Při vyskladňování zásob se tyto náklady , popř.odchylky rozpouštějí způsobem stanoveným účetní jednotkou.

Účetní jednotka může stanovit svým předpisem vždy pro příslušné účetní normy přirozených úbytků zásob a též rozhodne o druzích materiálu účtovaných přímo do spotřeby, tj.bez zaúčtování na sklad.

Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

2.2.1. Oceňování ve skutečných pořizovacích cenách

Oceňování materiálu pořizovací cenou při ručním vedení účetnictví je výhodné tehdy, pokud se cena po delší dobu němění (dlouhodobé smlouvy s dodavatelem). Pokud však cena kolísá, nebo nakupujeme-li za různé ceny od různých dodavatelů stejný druh materiálu, je nutná evidence pomocí výpočetní techniky, protože musíme mít přehled od ceně každé jednotlivé dodávky.

Přírůstky materiálu na sklad v pořízovací ceně nedělají žádné problémy, cenu lze vždy zjistit z faktury od dodavatele. Problémy nastávají při výdeji materiálu do spotřeby. Vyvstává otázka, v jaké ceně zachytiti úbytek materiálu, když cena každé dodávky, každého přírůstku může být odlišná. Nabízejí se nám další způsoby ocenění."

Součástí jsou tabulky. Práce částečně čerpá z internetu. Práce nemá dopracovaný závěr.