1.	Co je to stres

2.

Stresory

3.	Rozdělení stresorů

4.	Druhy stresu

5.

Eustres

6.	Jak poznat stres

7.	Jak se stresu zbavit

"4. Druhy stresu

V zásadě rozlišujeme dva druhy stresu, Ten, kterého máme plné zuby, který nás vyčerpává svým negativním působením, ničí naše zdraví a spaluje životodárnou pohodu našeho žití, nazýváme distres. Ten druhý, který sice také ubírá naši energii, ale ve prospěch našeho povzbuzení, našeho smysluplného žití, tak tomu říkáme eustres.
Odborníci rozeznávají ještě další typy stresu, např. hypostres - „běžný“, neintenzivní stres. Patří podobně jako eustres do kategorie těch spíše „pozitivních“ stresů. Zajímavý je rovněž anticipační stres - vyskytuje se u jedinců s nízkým sebevědomím nebo u těch, kteří pociťují patologickou zodpovědnost za sebe a svůj život. Zvláštností tohoto stresu je absence aktuálního stresoru. Anticipační stres je totiž způsoben předvídáním zátěže! Např. mladí lidé mající strach z nejisté budoucnosti trpí tímto stresem až do doby, než si najdou stálé pracovní místo a životního partnera. Dalším příkladem člověka, který je ničen anticipačním stresem, je muž s nízkým sexuálním sebevědomím, tímto stresem trpí před každým očekávaným milostným stykem. Hyperstres je pak stres vznikající při nadlimitní zátěži.

5. Eustres
(z řečtiny eu = šťastný)

Nelze jednoznačně říci, že by stres byl jenom škodlivý. Určitá míra stresu je potřebná. Bez ní bychom měli nedostatek podnětů k překonávaní překážek. Je třeba však rozlišovat mezi distresem a přijatelným stresem, kterému se říká eustres. Ten může na člověka dokonce působit kladně, bývá totiž způsoben např. očekáváním něčeho příjemného, vzrušením. Jedná se o zátěž příjemnou a radostnou, která je vázána na pozitivně laděné emoční procesy.
Eustres velmi kladně prospívá rozvoji organismu. Ve stavu nabuzení, třeba v zamilovanosti, podáváme daleko lepší výkony než obvykle. Tělo si však rychle navykne a vyžaduje větší a větší dávky stresového hormonu. To je důvod, proč někteří lidé pěstují adrenalinové sporty a lákají je stále nebezpečnější a nebezpečnější zážitky. Sami pocit uvolnění po prožitém napětí přirovnávají ke stavu po požití drogy.

6. Jak poznat stres

Světová zdravotnická organizace dělí příznaky stresu do tří skupin: na fyziologické, emocionální a behaviorální. Nejviditelněji se stres projevuje v rovině emocionální, např. zvýšenou vznětlivostí, prudkými změnami nálad, únavou a neschopností empatie. Mezi obvyklé fyziologické příznaky stresu patří bušení srdce, bolesti hlavy, křeče. K behaviorálním příznakům patří např. oddalování splnění povinností a potíže se spánkovým režimem. Anticipační stres, který byl způsoben obavami ze sexuálního selhání, má specifické příznaky: sexuální impotence, nervozita, nucení k močení, projevy agrese, u žen stažení poševního svalstva a vnitřní tenze. Anticipační stres vytváří koloběh obav a selhání, který se nevyplácí podceňovat.
Se stresem se také pojí pojem frustrace. Je to stav neuspokojení z nějaké činnosti, prožívání nezdaru či zklamání ze zmaření či nedosažení nějakého cíle či neuspokojení důležité touhy, potřeby nebo přání. Postižení lidé mohou upadat do deprese, která je vlastně dlouhodobou a silnou frustrací a je to nepříznivý stav, kdy hrozí, že úzkostné reakce povedou k tělesnému a duševnímu selhání.
Ke stresu má blízko i další emoční stav jako je třeba úzkost. Příčinu úzkosti není možné přesně definovat. Je to stav plný obav, pocitů jako by se něco ohrožujícího mělo stát, ale člověk si neuvědomuje, co by to mělo vlastně být. Postižení často připodobňují tuto nepohodu situaci před zkouškami, ale trvající neúměrně dlouho. Další stav - strach je psychická reakce na konkrétní nebezpečí (např. pes, pavouk, uzavřený prostor), má konkrétní objekt a trvá pouze po dobu jeho existence. Za normálních okolností má svůj nezastupitelný ochranný, adaptivní a informační význam."