1.	Světová próza 30. Let

1.1	Německá a rakouská

1.1.1

Lion Feuchtwanger ( 1884 – 1958)

1.1.2

Štefan Zweig ( 1881 – 1942)

1.2	Americká próza

1.2.1

Harry Sinclair Lewis ( 1885 – 1951)

1.2.2

Ernest Hemingway ( 1899 – 1961)

1.2.3

John Steinbeck ( 1902 – 1968 )

1.3	Francouzská próza

1.3.1

Antoine de Saint - Exupery

2.	Česká próza 30. let

2.1	Socialisticko – realistický proud

2.2	Demokratický proud

2.3	Katolický proud

2.4	Ruralismus

2.5	Vladislav Vančura ( 1891 – 1942)

2.6	Marie Pujmanová ( 1893 – 1958 )

2.7	Jaroslav Durych (1886 – 1962)

2.8	Jan Ćep ( 1902 – 1974)

2.9	Karel Čapek ( 1890 – 1938)

3.	Česká poezie třicátých let

3.1	Přelom 20. – 30. let

3.1.1

Charakteristika poezie tohoto období

3.1.2

Jaroslav Seifert ( 1901 – 1986)

3.1.3

František Halas ( 1901 – 1949)

4.	Divadlo a drama mezi dvěma světovými válkami

4.1	George Bernard Shaw ( 1856 – 1950)

4.2	Bertolt Brecht ( 1898 – 1956)

5.	Divadlo a drama v našich zemích

5.1	Avantgardní divadlo

6.	Česká literatura za okupace

6.1	Charakteristika doby

6.2	Charakteristika literatury

6.3	Česká poezie

6.3.1

Ji ř í Orten ( 1919 – 1941)

6.4

Próza

6.4.1

Jan Drda ( 1915 – 1970)

6.4.2

Eduard Bass ( 1888 – 1946)

6.4.3

Václav Řezáč ( 1901 – 1956)

6.4.4

Jaroslav Havlíček ( 1896 – 1943)

6.4.5

Egon Hostovsk ý ( 1908 – 1973)

6.4.6

František Kožík ( 1909 – 1997)

6.4.7

Karel Šchulz ( 1899 – 1943)

7.	Světová literatura od roku 1945 do současnosti

7.1	Existencionalismus

7.1.1

Albert Camus ( 1913 – 1960)

7.1.2

Jean Paul Sartre ( 1905 – 1980)

7.2	Neorealismus

7.2.1

Alberto Moravia ( 1907 - 1990)

7.3.

Beatnici

7.3.1

Allen Ginsberg ( 1926 – 1997)

7.3.2

Lawrence Ferlinghetti( 1919)

7.3.3

Jack Kerouac ( 1922 – 1969)

7.4	Magický realismus

7.4.1

Gabriel Garcia Márquez ( 1928)

7.4.2

Čingiz Ajtmatov ( 1928)

7.5	Postmodernismus

7.5.1

Umberto Eco ( 1932)

7.5.2

Aexandr Solženicyn ( 1918)

8	Česká poezie v období 1945 – 196

8.1	Skupina 4 2

8.2

Ohnice

8.3

Ra

8.4	František Hrubín ( 1910 – 1971 )

8.5	Josef Kainar ( 1917 – 1971)

8.6	Ivan Blatný ( 1919 – 1990)

8.7	Jan Zahradníček (1905 – 1960)

8.8	Oldřich Mikulášek ( 1910 – 1985)

8.9	Jan Skácel ( 1922 – 1989 )

8.10	Miroslav Holub ( 1923 – 1998)

9.	Česká próza v období 1945 – 1968

9.1	Období 1948 – 1969 – charakteristika

9.2	Jan Otčenášek ( 1924 – 1979)

9.3	Edvard Valenta ( 1901 – 1978 )

9.4	Ladislav Fuks ( 1923 – 1994)

9.5	Vladimír Neff ( 1909 – 1983)

10.	Česká literatura v období normalizace ( 1969 - 1989 )

10.1	Charakteristika doby a literatury

10.2	Oficiálně vydávaná próza

10.2.1

Bohumil Hrabal ( 1914 – 1997)

10.2.2

Ota Pavel ( 1930 - 1973)

10.3	Exilová a samizdatová próza

10.3.1

Josef Škvorecký ( 1924)

10.3.2

Ludvík Vaculík ( 1926)

10.3.3

Milan Kundera ( 1929)

10.3.4

Pavel Kohout ( 1928)

10.3.5

Arnošt Lustig ( 1926)

10.3.6

Další autoři ( orientační přehled)

11.	Období normalizace v poezii

11.1	Vilém Závada

11.2

Jan Pilař

11.3	Ivan Skála

11.4	Jiří Taufer

11.5	Miroslav Florian.

12.	Samizdatová a exilová poezie

12.1	Karel Šiktanc

12.2	Petr Kabeš

12.3	Ivan Wernisch

12.4	Ivan Diviš

12.5	Zdeněk Rotrekl

12.6	Karel Kryl

12.7	Jaroslav Hutka

12.8	Jaromír Nohavica

12.9	Jiří Dědeček

12.10

Egon Bondy

12.11

Ivan Martin Jirous

12.12

Jáchym Topol

13.	Divadlo a drama v období 1945 – 1989

13.1	Pavel Kohout ( 1928)

13.2	Josef Topol ( 1935)

13.3	Václav Havel ( 1936)

13.4	Milan Kundera ( 1928)

"O B D O B Í N O R M A L I Z A C E V P O E Z I I

Také poezii rozdělujeme na oficiálně vydávanou a samizdatovou (exilovou)
V 70. letech měl možnost publikovat v oficiálních nakladatelstvích z velkých básníků minulosti
pouze VILÉM ZÁVADA ( bilanční sbírky- Na prahu, 1970, Živote, díky, 1977).
Starší básníci zaujali vedoucí pozice v normalizačním Svazu spisovatelů- tím získali jakési „ úřední povolení k provozování básnické živnosti“. Patřili k nim : JAN PILAŘ, IVAN SKÁLA, JIŘÍ TAUFER, MIROSLAV FLORIAN.
Dále zde působili básníci střední generace – tzv. sýsovsko- žáčkovská generace – básníci :
KAREL SÝS, JIŘÍ ŽÁČEK , JOSEF PETERKA, MICHAL ČERNÍK aj.
Poměrně čteným autorem byl Jiří ŽÁČEK ( 1945)- uplatňoval ve verších humor a paradoxy
( sbírky : Anonymní múza , Okurková sezóna , Tři roky prázdnin ).
Postupně se však oficiální poezie brzy tematicky vyčerpala a v 80. letech výrazně stagnovala. Výjimky představoval hudební publicista a básník JAN REJŽEK, SYLVA FISCHEROVÁ .

Mnozí autoři předchozích generací měli problémy s publikací svých veršů :
JAROSLAV SEIFERT – byl v této době v nemilosti politických kruhů ( 70. léta) a publikoval svoje verše v samizdatech, oficiálně mu vyšla knížka až v roce 1979- Deštník z Piccadily , sbírka Morový sloup ( 1981), Býti básníkem ( 1983).
VLADIMÍR HOLAN ( 1905 – 1980) – jeho verše zde rovněž nevycházely, sbírky Předposlední,
Sbohem ? ( vyšly až po smrti v r. 1982)
Po dlouhé pauze se objevily sbírky OLDŘICHA MIKULÁŠKA : Žebro Adamovo ( 1981),
Sbírka Agogh ( reagující na atmosféru normalizace- vyšla v exilu, u nás až v roce 1989) a JANA
SKÁCELA ( sbírka Dávné proso, 1981 , sbírky Oříšky pro černého papouška, Chyba broskví byly šířeny samizdatově , MIROSLAVA HOLUBA ( sbírka Naopak vyšla až roku 1982).

Samizdatová a exilová poezie :
Ze starších autorů sem patřil např. KAREL ŠIKTANC( 1928) – sbírka Český orloj ( rozhovor otce a syna)
PETR KABEŠ ( 1940) - sbírky Pěší věc, Skanzeny – pátrající po smyslu života
IVAN WERNISCH( 1940) – sbírka Žil, nebyl ( 1977)
IVAN DIVIŠ ( 1924 – 1998)- od roku 1969 žil v Mnichově, tvořil pod vlivem Holana ( sbírky Žalmy, Beránek na sněhu)
ZDENĚK ROTREKL ( 1920)- křesťanské motivy, sbírka Neobvyklé zvyky

Poezie ve snaze navázat kontakt s lidmi se často uchylovala do sféry protestních písní, kde zaznělo slovo obžaloby a výsměchu totalitní moci, která znásilňovala vědomí člověka.
Patřili sem : KAREL KRYL, JAROSLAV HUTKA, JAROMÍR NOHAVICA, JIŘÍ DĚDEČEK aj.
Patří sem také tzv. undergroundová tvorba( podzemní tvorba, kultura, výchozí znak tvorby- heslo „jsem proti“. Projevem undergroundu byla např. hudební skupina Plastic People of the Universe
( vzniklá 1968 – 1968), texty jejích písní šokovaly svou syrovostí, útočností, někdy i vulgaritou, byly však především protestem proti hodnotám konzumní společnosti , stejně tak společnosti politicky zdeformované. Základem repertoáru skupiny byla tvorba Egona Bondyho. Činnost skupiny byla násilně přerušena v roce 1976. Kdy po soudním procesu byli někteří členové uvezněni ( obviněni z hanobení národa). Na straně „ Plastiků“ byl např. Václav Havel.
autoři undergroundové tvorby : EGON BONDY (1930, vl. jménem Zbyněk Fišer, profesí filozof)
IVAN MARTIN JIROUS ( 1944), zvaný Magor, historik umění,
V 80. letech byl vězněn, ve vězení vznikly jeho nejlepší texty
Magorovy labutí písně ( 1986)- drsný výraz a křesťanský podtext

JÁCHYM TOPOL ( 1962)- básník a autor textů skupiny Psí
vojáci. Dále tuto tvorbu psali PETR PLACÁK ( 1964)
J. H. KRCHOVSKÝ ( 1960,vl. jméno Jiří Hásek)"

Kompletní literatura pro 4. ročník SŠ dle osnov. Práce nemá kvalitní úpravu a členění, tudíž je nepřehledná.