1.

Úvod

2.	Konzervativní strany

3.	Liberální strany

4.

Levice

5.

Pravice

6.	Organizační struktura a stručná charakteristika

a) Občanská demokratická strana (ODS)
b) Komunisticka strana Čech a Moravy (KSČM)
c) Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
d) Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL)
e) Strana zelených

7.	Financování politických stran

8.

Shrnutí

9.

Závěr

Poznámky
Literatura
Internetové zdroje

"Organizační struktura a stručná charakteristika jednotlivých politických stran:

Občanská demokratická strana ( ODS )
Vzniku Občanské demokratické strany předcházel zrod Občanského fóra v reakci na události 17. listopadu 1989. Od počátku se v něm angažovala řada pozdějších představitelů ODS. Již před prvními svobodnými volbami v roce 1990 se začalo ukazovat, že stávající horizontální struktura občanských fór je nevyhovující. Veškerá moc byla soustředěna v rukou úzké skupiny politiků Koordinačního centra OF, kteří mimo jiné odmítali vytvoření standardní struktury politických stran. Neudržitelnost další společné existence názorově nekonzistentního tělesa nakonec vedla k mimořádnému, tzv. "rozlučkovému" sněmu OF, konanému v Praze
dne 23. února 1991. Ten rozhodl o rozdělení OF na budoucí Občanskou demokratickou stranu a Občanské hnutí. 6
Občanská demokratická strana se deklaruje jako liberálně konzervativní strana s moderní evropskou strukturou, navazující na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a na zkušenosti současných západních demokracií. Od počátku své existence patří mezi nejvýznamnější pravicové strany v celém postkomunistickém bloku, svoji váhu má i ve společenství podobně orientovaných stran celoevropského prostředí. Občanská demokratická strana je stranou sice relativně mladou, nicméně její vznik se stává základním faktorem zrodu standardního systému parlamentní demokracie v českém prostředí po desítkách let totality. Svůj program postavila na principech osobní svobody, individuální odpovědnosti, parlamentní demokracie a tržního hospodářství. V praktické politice klade důraz na podnikavost a soukromé vlastnictví. Vymezuje se proti levicovému pojetí silného "sociálního" státu, praktikovaného v některých evropských zemích, jehož následkem jsou nákladné a nepružné systémy financování sociální a zdravotnické sféry, vedoucí k hlubokým deficitům veřejných financí. 7
Organizační strukturu tvoří místní sdružení, oblastní sdružení, regionální sdružení a centrální orgány. Na všech úrovních pak fungují příslušné sněmy a rady. Kongres je nevyšším orgánem strany, který je svoláván minimálně jednou za dva roky. Volí předsedu, místopředsedu, členy kontrolní a revizní komise, smírčí výbor, apod.. Další vrcholné orgány strany je grémium a výkonná rada. Manažerskou síť a činnost hlavní kanceláře strany řídí hlavní manažér. ODS má ve svých stanovách funkci čestného předsedy. Může to být pouze jedná osoba, za mimořádné zásluhy. Současným čestným předsedou je president ČR Václav Klaus. Statutárním orgánem strany
je výkonná rada, která se skládá z členů grémia a zástupců regionů.
V současné době je předsedou strany Mirek Topolánek."