1.	Archaické období

a) Marcus Porcius Cato Censorius
b) Asianismus a Atticismus

2.	„Caesarovské“ období

a) Marcus Tullius Cicero

3.	Období císařství

a) Lucius Annaeus Seneca
b) Plinius Mladší

"Marcus Tullius Cicero

Cicero se narodil ve střední Itálii v zámožné jezdecké rodině. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání v rétorice a filozofii a v Římě začal navštěvovat forum.
V roce 81 př. n. l. poprvé vystupuje jako obhájce. Po vznesení obvinění proti bývalému propraetorovi Verrovi v roce 80 př. n. l. si získal pověst předního římského řečníka. Po ustavení prvního římského triumvirátu začíná jeho hvězda pohasínat. Po návratu z vyhnanství se mu dostává triumfálního přijetí a pokouší se o nesnadnou spolupráci s triumviry a pokračuje v advokátní praxi.
V roce 80 př. n. l. se Cicero ujal obhajoby v procesu, který měl pro své politické aspekty široký ohlas v římské společnosti. Jednalo se o proces Pro Roscio Amerio neboli Na obranu Roscia z Amerie. V době tohoto procesu za sebou měl již několik úspěšných případů. V případě Roscia Ameria šlo o shození viny za vraždu Sexta Roscia na jeho syna. Ten byl křivě obviněn Luciem Corneliem Chrysogonem, mocným ochráncem Sully. Cicero se snažil co nejméně se zaplést do případu samotného Sullu. V tomto díle se ještě neprojevil styl, který známe z pozdějších děl. Byl zde vázán pravidly tehdy módního asijského stylu, tzn. věty plynuly rychle a zvučně, měly živý spád a bujely metaforami. Teprve v následujících letech si dal Cicero záležet na „vytříbení“ svého stylu.
Po úspěšné obhajobě Roscia se Cicero na dva roky vzdálil z Říma. Důvodem mohl být jeho zdravotní stav, ale i možný strach ze Sullovy a Chrysogonovy pomsty. Po Sullově smrti se Cicero do Říma vrátil a na žádost Sicilanů přijal nabídku na žalobu proti bývalému správci Sicílie Verrovi. Cicero do případu věnoval ohromnou energii a pod přívalem důkazů Verres uprchl z Itálie a byl odsouzen v nepřítomnosti. V tuto dobu se již projevuje plná vyzrálost Cicerova stylu řeči. Odstranil z něj přebytečné prvky, aniž by se přitom přiklonil k atticistickému stylu. Tvoření souvětí je již více harmonické, stavebně složité, avšak syntax je však velmi tvárná.
V roce 63 př. n. l. zastával Cicero konsulát. V době, kdy byl konsulem proslovil zejména tyto dvě řeči. První z nich byla De lege agraria (O pozemkovém zákoně). V této řeči se postavil proti návrhu zemědělského zákona. Nejslavnější z jeho her z období jeho konsulátu jsou však jeho čtyři řeči In Catilinam (Proti Catilinovi), ve kterých o odhalil podvratné úmysly, které zosnoval zchudlý aristokrat poté, co prohrál ve volbách. Z uměleckého hlediska vyniká zejména první řeč Proti Catilinovi. Tón řeči je prudkým výhružný a oplývá patosem."