1.	Historie jazyka

2.	Situace dnes

3.	Podpora bretonštiny

4.	Literatura

5.

Gramatiky

a) Členy
b) Mutace
c) Rody
d) Singulár a plurál
e) Kolektiva a singulativa
f) Duál
g) Dvojitý plurál
h) Adjektiva
i) Zájmena
j) Číslovky
k) Slovesa
l) Negace
m) Prepozice

6.

Syntaxe

a) Větný pořádek

7.	Výslovnost

8.

Přízvuk

9.	Slovotvorba

10.	Použitá literatura a zdroje

"Historie jazyka
Jak se vlastně keltské jazyky dostaly do Bretaně? Během 5 – 7 n.l. se v Bretani usídlovali Keltové z Britských ostrovů a to z oblasti Walesu, Cornwellu, Devonu a Irska. A zde se objevuje i název pro Bretaň,“Malá Británie“, jak ji nazvali přistěhovalci z britských ostrovů.
V 9.století Bretaň sjednotil vévoda Nominoe a Bretaň byla nezávislá až do roku 1532, kdy byla připojena ke Francii. Do popředí se proto stále více dostává francouzština a latina jako jazyk vzdělanců a obyvatel měst a bretonština je jazykem venkova a malých městeček. Boj vyvrcholil v roce 1794, kdy bretonština získala označení „regionální jazyk.“
V roce 1880 vychází tzv. Ferryho zákon, který upravuje vzdělávací systém ve Francii v národních školách. Kromě toho, že se školní docházka stává povinnou a bezplatnou, je nenáboženská, tak dochází k zákazu používání „regionálních jazyků“, jako je bretonština, okcitánština a baskitština při výuce. Ve školách v Bretani visely cedule: „Mluvit bretonsky a plivat na zem je zakázáno“, popřípadě byly děti trestány tím, že provinilec musel až do skončení vyučování toho dne nosit na krku např. dřevěnou botu, popřípadě na zádech měl připevněný papírový jazyk, či na hlavě měl oslovskou čepici. Občas dochází i k tělesným trestů rákoskou (viz Obecná škola), popřípadě čištění toalet či stokrát napsat na tabuli:Ve škole nebudu mluvit bretonsky. (ve francouzštině). Není proto nijak překvapující, že děti se bretonština byla spojena s negativní zkušeností a dochází tak k nechuti mluvit bretonsky.
V průběhu 19. a na začátku 20. století, žilo na území Bretaně ještě přes milion bretonsky mluvících obyvatel. V této době byla Bretaň brána jako zaostalá a zemědělská oblast Francie, kde žiji tvrdohlaví Bretonci, kteří odmítají mluvit francouzsky. V důsledku ekonomických a sociálních změn a zejména se zavedením železnice, spojující Bretaň s Paříží dochází k nutnosti učit se francouzsky, zejména protože spousta Bretonců odchází do Paříže hledat práci a např. pro rybáře se otvírají nové trhy."

Část textu je psána v poznámkách.