1.	Jak a na co se psalo

1.1

Papyrus

1.2

Pergamen

1.3

Kodex

2.

Písmo

2.1	Majuskulní

2.2

Kurzívní

3.	Textová kritika

4.

Značení

5.	Majuskulní Rukopisy

5.1	Codex Sinaiticus

5.2	Codex Alexandrinus

5.3	Codex Vaticanus

5.4	Codex Ephremí Syri Reskriptu

5.5	Codex Bazae Cantabrigiensis

5.6	Codex Claromontanus

5.7	Další Kodexy

5.7.1

Codex Freerianus

5.7.2

Codex Coridenthianus

5.7.3

Codex křížový

5.7.4

Codex mini

5.7.5

Codex boernerianus

5.7.6

Codex regius – královský

5.7.7

Codex Purpureus petropolitanus

5.7.8

Codex monacensis

5.7.9

Codex rosanensis

5.8	Sumarizace

6.

Papyry

6.1.	Beattyho papyry

6.2.	Robertsovy papyry

6.3.	Bodmerovy papyry

6.4.	Další papyry

6.5.	Datace papyrů

7.	Zachování Nového Zákona

8.	Pořadí spisů

9.

Minuskule

9.1	Alexandrijský text

9.2	Západní text

9.3	Byzantský text

9.4	Césarejský text

10.	Lekcionáře

10.1	Lekcionář č. 917

11.	Citáty NZ v dílech církevních otců

12.	Vědecká edice řeckého textu

12.1	Komplutemská polyglota

12.2	Erasmus Rotterdamský

12.3	Theodor Beza

12.4	Karl Lachman

12.5	Konstantin von Tischendorf

12.6	Eberhard Nestle

13.	Metody a výsledky textové kritiky

14.	Textologická pravidla

15.

Překlady

15.1	Syrské překlady

15.2	Curetoniamus = kyretonský = starosyrský rukopis

15.3	sinajský rukopis starosyrský

15.4	Pešito (= rozšířený)

15.5	Phyloxensko – herakleiský syrský překlad

15.6	Palestinský syrský překlad

15.7	Latinské překlady

15.7.1

Africká skupina Italy

15.7.2

Evropská skupina Italy

15.7.3

Italská skupina Italy

15.7.4

Vulgáta

15.8	Egyptský překlad (koptský)

15.9	Etiopský překlad

15.10

Staroslovanský překlad

15.11

Český překlad

"MINUSKULE
 důležitá role při sestavování NZ
 kolem 9. st. o. l. (mladé)
 nejstarší 835, určitá fragmentárnost (hraje roli i nedostatek odborníků)
 dodnes neprozkoumané (poškozené)
 zkoumání: komplexní
 3/4 měl cařihradské písmo
 2 hlavní rodiny (jména podle svých objevitelů) – jsou mezi nimi podobné znaky
a) f1 () Lakeho skupina
b) Farrerova skupina (f13 - )

minuskule č. 61 – 1 J 5,7-8 – obsahuje vsuvku o 3 nebeských svědcích
minuskule č. 81 – velmi kvalitní text skutků
minuskule č. 157 – u každého evangelia dovětek: spis byl opisován a opravován podle starých spisů v Jeruzalémě (12. stol.)
minuskule č. 565 – psána zlatým písmem na purpurové kůži
minuskule č. 579 – složená z částí textů – Mk, Lk a J – vysoce hodnotné, často souhlasí se Sinajským kodexem
minuskule č. 700 – 11. stol., obsahuje zvláštní verzi otčenáše (Lk verze) – ojedinělé – Duch svatý nechť na nás vstoupí a očistí nás místo přijď království tvé
minuskule č. 1739 – zajímavé okrajové poznámky (ze spisů Irenea, Origena, Klementa, Eusebia ...)
minuskule č. 16 – nejzajímavější, pisatel si dal záležet, datace 14. stol., zajímavé zpracování: psána inkoustem ve 4 barvách, je to u evangelií
 karmínový ink. – týká se Ježíše, jeho rodokmenu, slova andělů
 modrý – starozákonní citáty, slova učedníků a dalších významn. postav (Jan Křtitel, Zachariáš, Alžběta, Marie)
 černý – Jidáš, satan, i v případě Farizeů, jednou i v případě pastýřů
 rumělkový (růžový) – na propojení ostatního a vyprávěcí děje

Textová kritika pracuje se 4 skupinami
- textové rodiny - POZOR – neplést s minuskulimními

a) Alexandrijský text - Egypt
 p75 (Bodmer XIV – XV, fragmenty Lk a J)
 p66 (Bodmer II, evangelia)
 p46 (Cherster Beatty II, Pavlovy listy)
 p72 (Petrovy listy a Judův list)
 kodex a (codex sinaiticus, cca 340 o. l.)
 kodex A (codex alexandrinus, cca 300 – 325 o. l.)
 kodex B (codex vaticanus, cca 5 o. l.)
 kodex L (codex regius, 8. stol., evangelia)
 kodex Q (codex quelferbytanus B, 5. stol.)
 kodex T (codex borgianus, 5. stol.)

 nejstarší, nejpůvodnější, nejčistěji prezentuje období NZ
 zde nejmenší tendence upravovat styl
 typ písma nejstarší"

Práce z teologie. Psáno formou velmi stručných poznámek, může sloužit pro orientaci nebo doplnění těm, kteří se v této oblasti již alespoň trochu vyznají.