1.	Co to je nezaměstnanost

2.	Psychologické důsledky nezaměstnanosti

3.	Důsledky nezaměstnanosti na životní podmínky a chování rodin

4.	Nezaměstnanost a stát

5.

Novinky

6.	Shrnutí problematiky

"Důsledky nezaměstnanosti na životní podmínky a chování rodin

Dlouhá období nezaměstnanosti mají již nyní významný vliv na občany stejně jako na jejich rodiny, komunity a národní ekonomiky. Nemožnost najít vhodné zaměstnání často nezpůsobuje nezaměstnanému jednotlivci jenom ztrátu příjmu, ale také ztrátu sebedůvěry. V mnoha případech působí tlak nezaměstnanosti finanční a emocionální napětí v rodině. Běžným důsledkem pak je rozpad právě těch vztahů, které měly nezaměstnanému poskytnout podporu při jeho snaze vrátit se na pracovní trh.
Ztráta statusu, která je pro jedince s nezaměstnaností spojena a která je neméně obtížným důsledkem nezaměstnanosti než jiné její důsledky, se dotýká i rodiny, a to nejen ve smyslu ztráty statusu rodiny v širší společenské struktuře, ale nepochybně i ve smyslu ztráty statusu nezaměstnaného v rámci rodiny, což je pro každého jedince velmi bolestivé. Obzvláště je to živé v tradičněji orientovaných rodinách založených na představě muže jako živitele rodiny.
Nezaměstnanost se dotýká i vnitřních pravidel fungování rodiny a domácnosti, zejména dělby rolí a činnosti v rodině. Nezaměstnanost tak může narušit i zcela rozbít vztahy mezi jednotlivými členy rodiny. A to nejen napětím vznikajícím ze stresu způsobeného nedostatkem finančních prostředků, a tím nedostatkem prostředků k životu. Současně se ukazuje i souvislost mezi nezaměstnaností a násilnými činy v rodině, jak mezi partnery, tak i ve vztahu k dětem. Tento problém je ovšem komplexnější, tzv. domácí násilí nemusí být vyvoláno nezaměstnaností (i když nezaměstnanost může být jeho katalyzátorem), může být spíše spojeno s určitými faktory (nízká úroveň vzdělání, různé psychické potíže a podobně), které jedince předurčují k tomuto násilí a ke snazší ztrátě zaměstnání. Rodina ovšem není nezaměstnaností jen ohrožování, pro nezaměstnanou osobu se naopak může stát útočištěm. Podpora, které se nezaměstnaným dostává ze strany jejich vlastní rodiny a příbuzenstva, sehrává většinou pozitivní roli.
Nezaměstnaní vnímají to, že jsou bez práce, ve všech základních sférách – ekonomické, sociální a psychické. Výzkum provedený Institutem práce a sociálních věcí v Polsku v roce 1991 byl zaměřen na vliv nezaměstnanosti na realizaci základních funkcí v neúplných rodinách. Ve zkoumaném vzorku nezaměstnaných – jediných živitelů – nedostalo 6% žádnou nabídku práce a postupem doby se jejich aktivita při hledání zaměstnání snižovala. Ukázala se nepřipravenost osamělých matek nastoupit do výdělečného zaměstnání. Nezaměstnanost ovlivňuje osud studujících dětí, když rodiče nemají peníze na náklady spojené se studiem. Polovina rodičů uvažovala o přerušení dalšího studia svých dětí. Zhoršují se také vztahy uvnitř rodin. Mezi rodiči dochází často ke konfliktům. Rostou výchovné problémy, protože nezaměstnaní rodiče ztrácejí u svých dětí autoritu. Děti nezaměstnaných rodičů nejsou rády viděny svými vrstevníky, ale i učiteli. Dochází k případům rozpadu rodiny nejen v důsledku nedostatku, ale i v případě přijetí pracovního místa mimo bydliště. Na rozdíl od jediných živitelů rodiny se rodiny s více dětmi nesetkávají s pochopením okolí. Jsou téměř úplně izolované od příbuzných a známých a přátelé se jim raději vyhýbají. Naopak větší solidaritu si projevují rodiny, které se nacházejí v podobné situaci."

Práce obsahuje tabulky a obrázky.