1.	Česká moderna

1.1	Josef Svatopluk Machar

1.2	Otokar Březina

1.3	Antonín Sova

1.4	Vilém Mrštík

2.

Buřiči

2.1	Petr Bezruč

2.2	František Kelner

2.3	Fráňa Šrámek

2.4	Karel Toman

2.5	Viktor Dyk

2.6	Stanislav Kostka Neumann

2.7	František Xaver Šalda

„Rozvoj průmyslu-migrace obyvatel do měst. Vzrůstá nacionalismu, anarchismu i antisemitismus.

ČESKÁ MODERNA
- 1895 – vznik manifestu České moderny, otištěno v časopise ROZHLEDY
- Manifest = veřejné programové prohlášení
- Koncipovali ho J.S.Machar, F.X.Šalda
- Signovali ho O.Březina, A.Sova, V.Mrštík
- Bylo jim vytýkáno, že se nedrží starých proudů a že volí tu racionální cestu
- Mezi generaci starší (ruchovci a lumírovci) a jí je nepřepnutelná propast
- Chtějí individualitu, aby každý básník psal sám za sebe, nechtějí napodobování
- Neváží si Čelákovského, Čecha a Vrchlického
- Od umělce žádali: Buď svým a buď to ty, buď svým a budeš čestným, nemusíš nikde vykřikovat, že jsi Čech, stačí, když budeš svým
- Nechtějí napodobování a přehnanou formalitu, chtějí skutečné umělce
- V manifestu vyslovují i politické požadavky, to souvisí s nedostatečnými právy
- Neomezují se ňákým stylem a požadavkem češství

Josef Svatopluk Machar
- realista, věnoval se historii a ženami (začíná emancipace), kritizuje soudobé negativní jevy společnosti
- literární díla:
Zde by měly kvést růže – veršované povídky
Magdaléna – veršovaný román, obžaloba maloměšťanské morálky, prostituce
Svědomím věků – vývoj etických principů od nejstarších dob po současnost
Confiteor – osobní lyrický zpověď, např. Sloky literární – v těchto verších říká, že má rád volné a smělé verše, poezie musí být opravdová, procítěná. Odmítá formální vytříbenost, píše texty, které se kriticky vyjadřují ke společnosti. Jeho poezie je naplněna obyčejnými slovy-vnáší do poezie opravdovost

Otokar Březina
- symbolista
- umělecky byl ze všech nejlepší
- díla:
Svítání na západě – západ je roven smrti, ta je vysvobozením z pozemského utrpení, dlouhé volné verše
Tajemství bolesti – báseň
Matka – báseň
Ruce s básní Šílenci
Tys nešla – o nenaplněné lásce, čeká na lásku, nejde o konkrétní ženu, ale spíš o lásku

Antonín Sova
- symbolista a impresionista
- čtenářsky nejpřístupnější, píše zejména přírodní a milostnou lyriku, k zobrazení krajiny využívá zrakové, sluchové i hmatové počitky
- říká se mu „básník podzimu“ – podzim jako symbol stáří, psal melancholické básně (melancholické básně podzimu)
- díla:
Květy intimních nálad
Z mého kraje – impresionisticky laděná skladba přírodní lyriky, verše jsou prostoupeny melancholii a steskem, báseň: Rybníky – působí na všechny čtenářské smysly
Ještě jednou se vrátíme – báseň: Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy – milostná báseň, čekání na lásku, přijde pozdě a zkazila to krásné, Ještě jednou se vrátíme
Já se tam vrátím"

Autorka bohužel mimo jedné krátké poznámky nezmiňuje katolickou literaturu.