1.	Tělo celkové náhrady

1.1	Baze náhrady

1.2	Umělé zuby

2.	Faktory ovlivňující náhradu

3.	Retence náhrady

3.1	Plošná adheze

3.2	Tlaková diference

3.3	Svalová aktivita

3.4	Zakotvení do podsekřivých částí prt. Lože

3.5	Stabilizace vhodným uspořádáním umělých zubů

4.	Anatomie protézního lože

4.1	Horní čelisti

4.2	Dolní čelisti

5.	Resilience sliznice

6.	Otiskování bezzubých čelistí

7.	Předběžný otisk

8.	Definitivní otisk

9.	Stanovení mezičelistních vztahů

10.	Skusové šablony

10.1	Úprava voskových šablon

10.2	Úprava horní výšky skusu

10.3	Úprava dolní výšky skusu (v ordinaci)

11.	Zastavení do artikulačního zařízení

12.	Základní statická pravidla

12.1	Palatinálně nebo lingválně

12.2	Vestibulárně

12.3	Na hřebenové linii - kompromis - přijatelná stabilita, je místo pro jazyk

12.4	První a druhé statické pravidlo

13.	Sestavení chrupu při anomáliích

13.1

Progénie

13.2

Prognácie

14.	Pracovní postup

“Anatomie protézního lože
Protézní lože - plocha na kterou doléhá snímatelná náhrada. Čím větší plocha protézního lože, tím; je náhrada stabilnější Čím je náhrada stabilnější, tím je lepší retence. Čím je větší retence, tím je lepší využití žvýkacího tlaku. Snažíme se o maximální extenzi baze náhrady!!
Při ztrátě zubů dochází k funkčním změnám stomatologického systému (zejména k atrofii). Atrofie postihuje především alveoly. V dolní čelisti bývá atrofie často rozsáhlejší než v horní, takže alveolární výběžek může zcela chybět. U horní čelisti je koncentrická atrofie, u dolní je excentrická. To má za následek změnu pozice hřebenové linie jak ve vertikálním, tak i v horizontálním směru. Důsledkem je pak i stále větší sklon interalveolární osy.

1. Horní čelisti -
Primární zatížení -(při dokousnutí) vrchol alveolárního výběžku.
Sekundární zatížení - vestibulární část alveolárního výběžku a plocha tvrdého patra.
koncentrická atrofie
Úseky protézního lože :
a, retní úsek - frenulum labii superioris - uzdička
papilla incizive
crista canina - uzdička mezi špičáky
přeextendování náhrady vede k deformaci rtů

b, tvářový úsek - párový úsek, od crista canina až k mediálnímu okraji tuberu maxillae. V oblasti premolárů se vyskytují postranní tvářové řasy

c, tuber maxillae - párový úsek, úseky distálního konce

d, zadní hráz - uzavírá obvod, probíhá na nepohyblivé části měkkého patra, těsně za hranicí patrových kostí - dá se poznat palpací nebo
Hauptmayerovou metodou - určí kde má probíhat úsek zadní hráze. Pacient se nedá vydechnout do nosu, který je ucpaný. Hranice se silně vyklene do d.ú. - linie H. Při vyslovení písmene A se určí linie A - určuje hranici mezi pohyblivou a nepohyblivou částí patra.
Konec náhrady probíhá mezi linií A a H, 1-2mm distálně."