"Poválečné politické uspořádání
 Státní správa na místní úrovni představovaná národními výbory
 Základem nové nastupující politické moci se stala Národní fronta Čechů a Slováků
 Sdružily se v ní politické strany, které měly zastoupení v exilu a podílely se na osvobozeneckém boji
 Obnova nebo vznik dalších stran ale nebyly povoleny → omezení systému parlamentní demokracie
 Československá strana sociálně demokratická – předseda Zdeněk Fierlinger
 Československá strana národně socialistická – předseda Petr Zenkl
 Československá strana lidová – předseda Jan Šrámek
 Komunistická strana Československa – předseda Klement Gottwald
 Na Slovensku Demokratická strana – sdružila všechny politické síly, které nespolupracovaly s klerofašistickým režimem
 Komunistická strana Slovenska
 Na Slovensku později založeny Strana Slobody a Strana práce
 Většina stran se hlásila k socialismu, absence pravicovějších a liberálnějších stran
 Nové strany mohly vznikat jen se souhlasem Národní fronty
 Politické uspořádání se opíralo o Košický vládní program (květen 1945)
 Vytvořen vládou Zdeňka Fierlingera
 Položil základ lidovědemokratickému režimu
 Pro KSČ představoval jen přechodnou fázi, pro nekomunistické strany šlo o maximum změn, které byly ochotny připustit
 Formuloval české a slovenské národní zájmy
 Slib provedení řady sociálních a socializačních opatření (znárodnění, pozemková reforma)
 Osvobozené Československo bude státem dvou rovnoprávných národů – Čechů a Slováků
 Potrestání válečných zločinců, zrádců a kolaborantů
 Československého státního občanství zbaveni Němci a Maďaři
 Právo státního občanství přiznáno těm, kteří se aktivně podíleli na boji proti fašismu
 Majetek osob zbavených občanství přecházel pod národní správu, poté byl konfiskován nebo znárodněn
 Ve vládě, kterou vyhlašoval Košický program, paritní zastoupení politických stran (stejný počet členů jednotlivých politických stran ve vládě) → zvýhodnění komunistů (KSČ + KSS)
 Zákonodárný sbor zatím neexistoval – moc zákonodárnou měl prezident, který vydával dekrety – na návrh a spoluúčasti vlády s tím, že jakmile bude ustaveno Národní shromáždění, bude je muset dodatečně schválit
 Celkem vydáno 89 dekretů
 Týkaly se ústavních orgánů ČSR, působnosti státní správy, zajištění obnovy národního hospodářství a stavu financí, vzniku nových vysokých škol,…
 Znárodňovací dekrety
 Dekrety řešící osudy německé a maďarské menšiny v ČSR
 Zahájily i proces retribuce – potrestání válečných zločinů: zřízeny mimořádné lidové soudy
- Stanul před ním např. na jaře 1946 K. H. Frank – odsouzen k trestu smrti
- Národní soudy v Praze a Bratislavě – pro případy zvláště velkých kolaborantů, před nimi např. členové Beranovy vlády, protektorátní ministři, prezident Slovenské republiky Tiso
- Vynesené tresty mimořádně přísné, souzeny byly nejen prokázané činy, ale i politické postoje a politická orientace → procesy mnohdy i nástrojem politické odplaty
 Správa státu asymetrická: na Slovensku Slovenská národní rada (zákonodárná + výkonná moc), později doplněna o Sbor pověřenců (výkonné správní pravomoci), v českých zemích takovéto orgány nevznikaly, na sovětský nátlak rozpuštěna Česká národní rada, veškeré pravomoci převzaty vládou"

Důležité informace jsou barevně značeny.