1.	Slovní druhy

2.	Zvuková stránka jazyka

3.	Větné členy v jazykovém rozboru

4.

Souvětí

5.	Slohotvorní činitelé

6.	Slohové útvary

"Podstatná jména
jména osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, skloňují se, nejčastěji ve větě funkce podmětu či předmětu,
druhy: konkrétní a obecná (abstraktní) (druhová a látková)
skloňování : - mužský rod – životný – pán, muž, předseda, soudce. neživotný – hrad, stroj, - ženský rod – žena, růže, píseň, kost, - střední rod – město, moře, kuře, stavení
Přídavná jména
pojmenování vlastností, určujeme rod, životnost, číslo, pád, skloňují se, ve větě nejčastěji shodným přívlastkem nebo doplňkem, lze je stupňovat (zdravý - pozitiv, zdravější-komparativ, nejzdravější-superlativ),
druhy: složená, jmenná, přivlastňovací
Zájmena
neoznačují osoby, zvířata, věci a jejich vlastnosti přímo, ale zastupují, naznačují či odkazují na ně, skloňují se, vyjadřují pády, dvojí číslo, některé trojí rod
druhy: - osobní – já, ty, my, vy, + zvratné se jsou bezrodá, - on, ona, ono, oni, ony, ona jsou rodová
- přivlastňovací – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj
- ukazovací a vymezovací – ten, tento, tenhle, tamten, onen, takový, onaký, týž, tentýž, sám
- tázací – kdo, co, jaký, který, čí ?
- vztažná –kdo, co, jaký, který, čí, jenž + varianty kdož, což, jakýž, kterýž + vztažná přivl. zájm. jehož, jejíž, jejichž
- neurčitá – někdo, kdosi, kdokoli, ledaco, kdekdo,málokdo,všeli(s)kdo,bůhvíkdo,všechen
- záporná – nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný
Číslovky
jsou zčásti sklonné, i nesklonné, jsou rodové i bezrodé, dělíme na určité a neurčité
druhy: - základní – vyjadřují počet, pojmenování čísla – jeden, dva, oba, dvoje, třetina, málo, fůra
- řadové – vyjadřují pořadí – první, stý, několikátý
- druhové – vyjadřují počet druhů – dvojí, několikerý, trojí
- násobné – třikrát, dvojitá, dvakrát
- podílné – po jednom, dva a dva
Slovesa
vyjadřují děj – činnost, stavy, změny stavu, děj probíhající, který proběhne a proběhl, časují se, vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob, slovesný rod, slovesný vid, zařazujeme je k třídě a vzoru
typy:- plnovýznamová, pomocná – jsou ve spojení s jinými slovesy plnovýznamovými – být, bývat, chci přijít, mám, mohu číst?
- zvratná – myji se, přeji si, smát se
- z hlediska slovesného vidu a)nedokonavost (děj neohraničený) – padá, čte
b)dokonavost (děj ohraničený časem) – padne, přečte, dočtu
Dokonavý vid
Nemá přítomný čas a má jednoduchý budoucí čas. Označuje děj, který je již dokončený nebo který je určitým způsobem ohraničený. Příklad: podíval jsem se - podívám se.
Nedokonavý vid
Vyskytuje se ve všech časech a má složený budoucí čas. Označuje děj, který není ohraničený a může probíhat v současnosti. Nedokonavý vid: díval jsem se - dívám se - budu se dívat.
Lze utvořit nedokonavá slovesa vyjadřující opakování děje (např. dělávat, chodívat).
Dokonavá slovesa se od nedokonavých tvoří pomocí předpon (většina z nich má tzv. perfektivizační funkci). Některé předpony pozměňují význam původního slovesa (např. psát - přepsat), jiné mají význam čistě perfektivizační (např. napsat).
Nedokonavá slovesa lze z dokonavých (velmi často sekundárně) tvořit pomocí přípon (např. přepsat - přepisovat)."

Práce se částečně překrývá se prací Česká gramatika.