1.	Kovalentní vazba

a) Srážková teorie
b) Podmínky pro vznik vazby
c) Graf závislosti energie soustavy na vzdálenosti jader
d) Délka vazby
e) Vazebná energie
f) Disociační energie
g) Podstata kovalentní vazby, vazby jednoduché a násobné, vazba  a 
h) Koordinačně kovalentní vazba
i) Vaznost
j) Polarita kovalentní vazby
k) Dipól

2.	Iontová vazba

3.	Kovová vazba

4.	Struktura molekul s jedním centrálním atomem

"Disociační energie
- energie, kterou je nutno dodat k rozštěpení vazby, popřípadě energie, která by se uvolnila při přímém vzniku vazby
- její hodnota se udává v KJ/mol
Podstata kovalentní vazby, vazby jednoduché a násobné, vazba  a 
Jednoduchá – vazba , tvořena sdílením jednoho elektronového páru
Dvojná – vzniká sdílením dvou elektronových párů, vazba sigma a pí
Trojná – sdílení tří elektronových párů – jedna sigma a dvě pí
Vazba sigma – elektronová hustota je soustředěna na spojnici jader
Vazba pí - elektronová hustota je soustředěna pod nebo nad spojnicí jader
Koordinačně kovalentní vazba
- tzv. donor-akceptorová vazba
- donor poskytuje oba elektrony a akceptor poskytuje volny orbital
- tato vazba se příliš neliší od vazby kovalentní
- NH4+ - 3 vazby sigma, jedna donor-akceptorová
Vaznost
- tímto pojmeme označujeme počet kovalentních vazeb, které atom sdílí s jinými atomy
- pro určení vaznosti prvků 2 a 3 periody se používá oktetové pravidlo (= atomy vytvářejí tolik vazeb, aby sdílením elektronů dosáhly stabilní konfigurace nejbližšího vzácného plynu)
- při posuzování vaznosti se musí brát v úvahu excitovaný stav
Polarita kovalentní vazby
- dělíme na nepolární, polární a iontovou (extrémně polární)
- nepolární (rozdíl elektronegativit je do 0,4), rozdělení elektronové hustoty je téměř rovnoměrné
- polární (od 0,4 do 1,7), elektronová hustota je vyšší u elektronegativnějšího atomu
- iontová (1,7 a víc), sdílené elektrony jsou téměř úplně v obalu elektronegativnějšího atomu
Dipól
- pokud jsou elektrony nerovnoměrně rozmístěny, převládá u jednoho atomu kladný a u druhého záporný náboj -> molekula tvoří kladný a záporný dipól (parciální kladný/záporný náboj)
- u složitějších molekul s více polárními vazbami se dipóly jednotlivých vazeb skládají jako vektory a výsledný dipól vzniká vektorovým součtem "

Graf závislosti energie soustavy na vzdálenosti jader je nutné si individuálně doplnit. Práce je psána formou poznámek.