"LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ

opolitické a ekonomické tlaky
oproměna literatury na kulturním poli
oliteratura není omezena na prostor jako hudba nebo umělecká díla, proto má dominantní postavení
odochází k rozvoji v distribuci knih, přidává se také jejich ilustrace
o10. léta 20. stol – objevuje se televize, nastupuje rozhlas
osymbióza hudby, filmu a literatury – na přelomu 70. a 80. let dochází ke zhudebňování poezie (např. V. Mišík – Stříhali dohola malého chlapečka)
opropojování literatury s jinými médii je typickým rysem této doby
onová média ovlivňují literaturu, literatura reaguje, podřizuje se
opodobně to vidíme i dodnes, protože se píše „aby se to dobře filmovalo“
ov současnosti dominují jiná média, ještě na začátku 20. let byla ale literatura prestižní
ofilmový průmysl je nejoblíbenější v dnešní společnosti
opři znárodňování nejdříve zabrali film, protože ovlivňoval největší množství obyvatelstva, poté divadla a nakonec literaturu, protože „nebyla tak důležitá“
ovrcholí 1989 pádem režimu, kdy je už literatura zcela na druhé koleji
oaby literatura zaujala i v dnešní době, vznikají například křesty knih (nemůžeme tím ale nahradit koncert nebo vernisáž jako je tomu u jiných druhů umění)

1)1939-1945 (dělíme na dvě meziobdobí 1939-1942 a 1942-1945)
2)1945-1948 (Hrubín – Jobova noc; Drda – Němá barikáda)

oliteratura prochází schvalovacím procesem – ve válečném období hrozí obzvlášť kruté tresty
ovývoj české literatury byl kontinuitní (nastávaly dílčí zlomy – např. Bachův absolutismus – nebyly to ale radikální změny; rok 1918 také nezměnil provoz literatury)
oaž v roce 1939 přichází diskontinuita (nový režim)
opo Mnichovské dohodě často vznikají básně, reagující na současnou situaci
hlásají nevzdávat se
tato literatura plní apelativní funkci
podporuje národní vědomí
výrazná proměna literatury (Hora, Holan, Halas)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ