Soubor obsahuje výpisky z přednášek a cvičení z Cytogenetiky a karyologie na ČZU.

"Cytogenetika a karyologie
Historický přehled
ZACHARIAS JANSSEN (1580 - 1638, Holandsko)
- oční optik
- v letech 1591 - 1608 sestrojil 1. funkční optický mikroskop
- v tubusu kombinoval 2 bikonvexní čočky (spojky)
- bikonvexní čočka je v každé lupě, zapálení papíru lupou - usměrní tok fotonů => v místě se zvýší teplota
=> zapálení
- zvětšení nebylo větší než 10x

WILLIAM HARVEY (1578 - 1657, Anglie)
- profesor univerzity v Oxfordu, osobní lékař krále Karla I.
- pitva březí laně a nalezení embrya v děloze
- předpokládal, že život vzniká z „vajíčka“ po oplodnění „semenem“
- nepracoval s mikroskopem
- zakladatel teorie epigeneze, která předpokládá vznik nového jedince z nediferencované hmoty
(předpokládal, že v děloze bude probíhat nějaký vývoj) => to dnes platí jen částečně (může to vypadat
jako nediferencovaně, ale každá buňka na určitém místě se diferencuje v něco jiného)

MARCELLO MALPIGHI (1628 - 1694, Itálie)
- profesor v Bologni, osobní lékař papeže
- studoval strukturu plic
- 1661 doplnil teorii krevního oběhu
- studoval vývoj rostlinného a kuřecího embrya
- mikroskopické studie rostlin

ROBERT HOOKE (1635 - 1703, Anglie)
- kurátor (správce) královské vědecké společnosti v Londýně
- mikroskopické studie korku - kůra z korkového dubu
- tvořen mrtvými b. (suberinace = smrt buněk, suber = korek)
- mrtvé b. - do BS b. se ukládá suberin => jejich izolace => smrt
- funkce - izolace tepla
- 1. zavedl termín buňka
- používal mikroskop se zvětšením 100x - 200x
- u nás v té době Rudolf II., existovaly různé sbírky biologického materiálu, artefakty
- napsal knihu Micrographia = studie různých materiálů pod mikroskopem
- vyslovil teorii, že organismus je tvořen buňkami
- používal mikroskop, který má stejné části jako dnešní optický mikroskop (tubus, spojné čočky - okulár a
objektiv, zdroj světla pomocí kahanu, kondenzor - směřuje paprsky do 1)

RÉGNIER DE GRAAF (1641 - 1673, Holandsko)
- lékař - chirurg
- 1672 pitval králičí a lidské vaječníky a Graafovy folikuly chybně označil jako lidská vajíčka
- předpokládal, že za dědičnost vlastností jsou zodpovědní oba rodiče
- velký význam kladl na existenci vajíček - považoval je za základ nového života
- vajíčko = pohlavní b., platí jen pro živočichy
- u rostlin to úplně neplatí (útvar tvořený jedno i vícebuněčnými útvary)
- bývá označován jako „ovista“
- ovisté = tvrdili, že za život nového organismu jsou zodpovědní oba rodiče, ale velký důraz kladli na vajíčko


NEHEMIAH GREW (1628 - 1711, Anglie)
- lékař, rostlinný anatom
- kurátor londýnské vědecké společnosti
- 1672 - 1682 studoval mikroskopicky anatomii rostlinných stonků
- předpokládal, že semeníky odpovídají samičí části květů
- předpokládal, že tyčinky odpovídají samčímu pohlaví
- první studie rozmnožování rostlin

ANTHONY VAN LEEUWENHOEK (1632 - 1723, Holandsko)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ