Dionýský kult, obsah:

1.

Mytologie

2.	Dionýsův kult

3.	Slavnosti a svátky - Lénaje, Malá a Velká Dionýsia, Liberalia

"Dionýsos (též Bacchos; řecky Διόνυσος; latinsky Dionysus, Bacchus) je bůh zvlášť vinné révy a bujarého veselí, původně i bohem úrody. Bral na sebe podoby hada, kozla a býka. Dionýsovými rostlinnými atributy jsou břečťan a vinná réva ovinuté na holi zvané thyrsos. Jeho kult se podstatně liší od kultů jiných bohů, vnesl do řeckého náboženství něco nového a rychle se šířil.


MYTOLOGIE
Někdy se říká, že matkou boha Dionýsa byla Demétér nebo Íó, či snad Persefoné nebo Léthé.
Podle nejrozšířenějšího mýtu je Dionýsos synem Dia a kněžny Semely: Zeus měl v podobě smrtelníka milostný poměr s dcerou thráckého krále Kadma, Semelou. Po čase se jí svěřil, že je nejvyšší bůh a pán Olympu. Tu se Semelé zjevila žárlivá manželka Diova, bohyně Héra, vzala na sebe podobu vrásčité stařeny a radila Semelé, aby svého milence požádala, ať se jí zjeví ve vší své božské slávě a moci, pokud je opravdu Zeus. Byla to lest, neboť Diova božská podoba není nic jiného než blesk a hromy. Semelé radu přestrojené Héry uposlechla a zpečetila tak svůj osud. Zeus nebohou Semelé bleskem sežehl, její nedonošené dítě však zachránil. Hermés jej Diovi zašil do stehna a po několika měsících se mu narodil syn Dionýsos. Proto je tedy „dvakrát zrozený“.
Posel bohů Hermés jej dal do výchovy Semeliné sestře, Ínó, manželce orchomenského krále Athamanta. Ti Dionýsa vychovávali jako děvče v ženské části paláce. Žárlivá Héra se však oklamat nedala a na krále seslala šílenství, ve kterém zabil jednoho ze svých synů, Learcha. Druhého syna Melikarta chtěla Ínó před Athamásem skrýt, ale ani jeden z nich mu neunikl, protože se Ínó vrhla do moře. Hermés zachránil Dionýsa, než i ho stihl Athamás zabít.
Potom ho dal Hermés vychovávat nymfám na hoře Nyse, kde Dionýsos vynalezl víno. Když vyrostl v muže, Héra ho poznala a seslala šílenství i na něho – Dionýsos se začal toulat světem se svým vychovatelem a průvodcem Silénem a se svou družinou Satyrů a Mainad (Bakchantek), Kentaurů, Nymf či Můz přes Egypt, Indii, Frýgii, Thrákii, Boiótii,… Všude šířili bujaré veselí."