0.

Úvod

1.	Teoretické zpracování problému

1.1.	Poruchy chování a jejich příčiny

1.2.	Poruchy emocí a vůle

1.3.	Sociální percepce

1.4.	Disociální porucha osobnosti

1.5.	Osobnost a zvládnutí zátěžových situací

1.5.1.

Protektivní faktory

1.5.2.

Obranné reakce

1.6.	Psychoaktivní látky

1.6.1.

Závislost

1.7.	Zdravotní komplikace

1.8.	Trestní zákon

1.9.	Program zacházení

2.	Praktická část

2.1.	Uvedení do problematiky

2.2.	Použité diagnostické metody

2.2.1.

Anamnéza

2.2.1.1.

Rodinná anamnéza

2.2.1.2.

Osobní anamnéza

2.2.1.3.

Sociální anamnéza

2.2.1.4.

Kriminální anamnéza

2.2.2.

Rozhovor

2.2.2.1.

Shrnutí rozhovoru

2.2.3.

Pozorování v podmínkách vězeňství

3.	Návrh opatření

4.	Závěr a shrnutí výsledků

"3 Návrh opatření
Při opatřeních a návrzích další práce s odsouzenou osobou vycházíme vždy z analýzy, která je podle Petráše a Hůrky (2007, s. 17) především zaměřena na analýzu minulosti. Ve výkonu trestu tento okamžik postihuje nástup odsouzené osoby do věznice, kdy je nutné provést její vyhodnocení a rozhodnout o odpovídajícím umístění. V této fázi využíváme informace vyplývající převážně z charakteristiky trestné činnosti. Jedná se o data z trestní minulosti, o způsobené újmě, specifičnosti této újmy a jejím rozsahu a dále z toho vyplývajících rizik potenciální újmy.
Umístíme klienta do bezdrogové zóny. Účelem umísťování odsouzených do bezdrogové zóny je zamezit odsouzeným kontakt s návykovými látkami a snížit zdravotní a sociální rizika jejich závislosti, dále motivujeme odsouzené ke změně dosavadního chování a postojů a napomáháme tím k jejich všestrannému rozvoji. Program zacházení, který uplatňujeme v bezdrogové zóně má pevnou strukturu a vychází zejména z modelu komunitně skupinové terapie závislostí. Důraz klademe na skupinovou atmosféru a terapii doplněnou dostatečnou fyzickou zátěží a možností individuálních konzultací. V rámci programu zacházení se přístupem zaměstnanců věznice zaměřujeme na prevenci zneužívání drog, ovlivnění odsouzených v jejich náhledu na drogu, motivaci k abstinenci a k vedení zdravého životního stylu. Změna sebekoncepce, mechanismu seberegulace, tedy systému hodnot a postojů klienta vzhledem k okolí, vztahu k druhým lidem, který v průběhu života můžeme měnit.
– Pracovní aktivity: Pracovní zařazení na vnitřním pracovišti věznice. Práce pro oddíl a věznici. Odsouzení jsou povinni provádět bez nároku na pracovní odměnu úklidovou a další obdobnou činnost potřebnou k zajištění každodenního provozu věznice. (Zákon O výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb. § 32, odst. 2). Zapojeni do pracovní terapie v truhlářské dílně. Při práci se dřevem získávat a upevňovat pracovní návyky. Práce získává hlubší smysl tím, že některé výrobky darují postiženým dětem, žijícím v Ústavu sociální péče.
– Vzdělávání: jeden z předpokladů rozvoje osobnosti, společenských schopností a zvýšení možnosti reintegrace do společnosti vzdělávání. Možnost zvýšení kvalifikace ve výkonu trestu odnětí svobody. V podmínkách věznice jsou důležité především formy, které umožní získat a zvyšovat si pracovní kvalifikaci. Výuka základů práce s PC pro začátečníky.
– Speciálně výchovné postupy: realizací těchto postupů se zabývají specialisté oddělení výkonu trestu v souladu s popisem své funkce. V indikovaném případě nabídne psycholog individuální i skupinovou psychoterapii. Sociální pracovník poskytne sociálně právní poradenství a speciální pedagog poradenskou pedagogickou pomoc podle individuálních potřeb odsouzeného.
– Zájmové aktivity: tyto aktivity slouží k udržení a rozvoji fyzického i psychického zdraví odsouzeného. Smysluplným trávením volného času dochází ke kultivaci osobnosti v oblasti zájmů a koníčků. Podpora sportovních aktivit. Tělesná cvičení a fyzická zátěž pomáhají snižovat vnitřní napětí, depresivní a úzkostné stavy a nepřímo odbourávat agresi. V letním období lze hrát fotbal a nohejbal. Po celý rok je možno hrát elektronické šipky, šachy a stolní tenis a k dispozici je posilovna.
– Oblast utváření vnějších vztahů: na základě extramurálního programu zajišťovat kontakt se životem za vězeňskou zdí. Připravovat klienta k životu na svobodě. Jedná se o kontakty s rodinou a mimovězeňskými institucemi. Kontakt s rodinou probíhá kromě udržování korespondence nejčastěji formou návštěv. Motivující při vytváření vnějších vztahů je též využití možnosti opuštění věznice v souvislosti s návštěvou (Zákon O výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb. § 19, odst. 6)."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů uvedených v použité literatuře. V práci jsou opominuty následující zdroje: http://www.icm.cz/zloutneka-typu-b; http://www.uszsmsk.cz/Default.aspx?clanek=2641; http://www.celostnimedicina.cz/vysoky-krevni-tlak-neboli-hypertenze.htm.