"2 Forenzní entomologie
Forenzní entomologii řadíme v rámci kriminalistiky do speciální biologie. Využívá znalostí hmyzu a ostatních bezobratlých nejčastěji ke stanovení doby úmrtí u lidí, kteří zemřeli násilnou smrtí, nebo beze svědků a jejichž tělo bylo nalezeno až po delší době. Nejčastěji se obor využívá pro stanovení tzv. doby kolonizace, která říká, jak dlouho se zajištěný hmyz vyskytoval na daném těle mrtvého. Z dalších oblastí, ke kterým se může forenzní entomolog vyjádřit je, zda bylo s mrtvým tělem manipulováno, např. dodatečně zakopáno pachatelem nebo naopak odkryto např. zvířaty. V omezené míře se můžeme vyjádřit také k přesunu těla z místa na místo.
Hmyz, který se podílí na procesu rozkladu mrtvého těla (dekompozice), se souhrnně nazývá nekrobiontní (z řeckého nekros – mrtvola a bios – život). Nekrobionté kolonizují kadáver z různých důvodů – např. jako zdroj potravy, úkryt či jako místo pro rozmnožování. Rychlost kolonizace mrtvoly hmyzem závisí na prostředí, ve kterém se nachází, např. ve volné přírodě dochází k rozkladu těla rychleji, než je-li uložena v hrobě. Důležitým faktorem je však i podnebí v místě nálezu, v podmínkách mírného pásu je jím především během roku proměnlivá teplota, se kterou souvisí jednak rychlost rozkladu těla, jednak výskyt určitých druhů hmyzu (v zimě např. mouchy z čeledi lanýžovkovitých či sýrohlodkovitých).
Při nálezu se na těle nachází hmyz v nejrůznějších vývojových fázích. Nejčastěji jde o larvy, ovšem larvy řady druhů za účelem dokončení svého vývoje opouští kadáver. Jednotlivé fáze vývoje (tzv. instary) se od sebe liší, jejichž délku dokáží forenzní entomologové poměrně přesně rozeznat. Ke správnému u rčení vývojové fáze je třeba znát druh hmyzu, protože ve stádiu larvy jsou si všechny druhy velmi podobné. V ideálním případě se na místě část materiálu usmrtí, zbylou část entomolog odebere a dál zkoumá vývoj v laboratoři.
2.1 Druhy hmyzu
Dvoukřídlí (Diptera): bzučivkovití (Calliphoridae, masařkovití (Sarcophagidae, hrbilkovití (Phoridae) mouchovití (Muscidae, sýrohlodkovití (Piophilidae), octomilkovití (Drosophilidae, koutulovití (Psychodidae), mrvnatkovití (Sphaeroceridae), lanýžkovití (Heleomyzidae), kmitalkovití (Sepsidae) a řada dalších
Brouci (Coleoptera): mrchožroutovití (Silphidae), mršníkovití (Histeridae, Staphylinidae (drabčíkovití), pestrokrovečníkovití (Cleridae), kožojedovití (Dermestidae), lesknáčkovití (Nitidulidae), vodomilovití (Hydrophilidae), chrobákovití (Geotrupidae), potemníkovití (Tenebrionidae), střevlíkovití (Carabidae), vrubounovití (Scarabaeidae), a další.
Poznatků forenzní entomologie se využívá také u žijících lidí pro určení doby týrání anebo zanedbání péče o svěřenou nebo nemohoucí osobu, např. malých dětí, starých lidí a nepohyblivých pacientů.
2.2 Historie forenzní entomologie u nás
Forenzní entomologie má v naší zemi skutečně dlouholetou praxi, která je srovnatelná s celosvětovým užíváním tohoto oboru. První pojednání o využití hmyzu v kriminalistice napsal již profesor Jan Obenberger v roce 1953. Počátky praktického využití forenzní entomologie se u nás datují již do konce 60. a potom zejména 70. let 20. století, kdy policie oslovovala univerzitní profesory, jednotlivé entomology a specialisty na hmyz. Na přelomu 70. a 80. let 20. století začal psát entomologické posudky v Kriminalistickém ústavu RNDr. Milan Laupy. A rozhodně nesmíme opominout prof. Dr. Ing. Dalibora Povolného, DrSc. z Mendelovy univerzity v Brně, který byl znaleckou činností na poli forenzní entomologie vyhlášený. ,
3 Služební kynologie
3.1 Historie a tradice
Policejní služební kynologie na území České republiky má velmi bohatou tradici. Začátky využívání psovodů se služebními psy ve službě spadají až do období Rakousko-uherské monarchie (u četnických stanic, Finanční stráže, Ozbrojené stráže železnic). V období dvacátých let minulého století byl organizován první kurz psovodů Policie ČSR v Nových Hradech a v následujících letech byla založena Policejní škola psovodů v obci Pyšely. V roce 1952 byla tato škola přemístěna do Býchor (okres Kolín). Do této doby bylo doplňování služebních psů u jednotlivých složek Policie ČSR prováděno nákupem od civilních chovatelů. Vzhledem k tomu, že civilní chovatelé se orientovali převážně na odchov psů, který byl zejména zaměřen na kvalitu exteriéru psů, přistoupila policie k vlastnímu odchovu, zaměřenému zejména na povahové vlastnosti psů potřebné pro výkon služby.
V současné době je u PČR využíváno celkem 714 služebních psů s platnou kategorií použití. U krajských ředitelství policie a útvarů s celostátní působností je v současné době zařazeno do výkonu služby 413 psů hlídkových, výjezdových a strážních a 278 psů specialistů. Psovodi se "

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva