1.	Charakteristika trhu se zdravotní péčí

1.1.	Rozdíly mezi běžnými trhy a trhy se zdravotní péčí dle K. J. Arrowa

1.1.1.

Povaha poptávky

1.1.2.

Očekávané chování lékařů

1.1.3.

Nejistota výsledného produktu

1.1.4.

Podmínky nabídky

1.2.	Zvláštnosti nabídky zdravotní péče

1.2.1.

Omezená pružnost

1.2.2.

Omezená konkurence

1.2.3.

Postavení lékaře

1.2.4.

Omezená substituovatelnost

2.	Financování zdravotnictví

2.1.	Regionální opatření státu a tři toky zdrojů ve zdravotnictví

2.2.	Formy financování zdravotních služeb

2.2.1.

Nepřímé

2.2.1.1.

Prostřednictvím veřejných rozpočtů

2.2.1.2.

Povinné veřejné pojištění

2.2.2.

Přímé

2.2.2.1.

Přímé platby u lékařů

2.2.2.2.

Soukromé pojištění

2.3.	Zdravotní systém

2.3.1.

Definice

2.3.2.

Modely

2.3.2.1.

Smíšený zdravotní systém s převažujícími liberalistickými rysy

2.3.2.2.

Systém založený na povinném zdravotním pojištění

2.3.2.3.

Systém národní zdravotní služby

2.3.2.4.

Socialistický systém

2.4.	Alokace zdrojů ve zdravotnictví

2.4.1.

Globální rozpočty

2.4.2.

Platby za výkony

2.4.3.

Platby za registrovaného pacienta

2.5.	Systém financování zdravotní péče v ČR před rokem 1990 a po něm

2.5.1.

Model československého zdravotnictví do roku 1990

2.5.2.

Změny ve zdravotnictví po roce 1990

2.5.3.

Hlavní změny v letech 1992 až 1994

"Charakteristika trhu se zdravotní péčí

K. J. Arrow – konstatoval rozdíly mezi běžnými trhy a trhy se zdr. péčí v oblastech:
1) v povaze poptávky
2) v očekávaném chování lékařů
3) v nejistotě výsledného produktu
4) v podmínkách nabídky

V povaze poptávky

Poptávka po zdr. péči je ovlivněna
 systémem úhrad - povinné obligatorní zdravotní poj.
 systém plateb – za nestandardní péči
 strukturou nabídky – rozložení dostupnosti zdr. zařízení

Je nutné si uvědomit i potřebu produktu = potřeba zdr. péče, kde rozlišujeme:
1) subjektivní potřebu – vychází z obecné definice - vědomí z nedostatku, vnímání zhoršeného zdr. stavu (nemoc, bolest) = vyhledáváme zdr. zařízení
2) objektivní potřebu – je založena na nutnosti preventivního sledování zdr. stavu obyvatelstva – z důvodů vnímání rizik.
Z těchto důvodů je nutná zdravotní politika.

Regulace zdravotní poptávky je dána i lékaři = zvou občany na roční prohlídky
= k iniciaci určitých vyšetření

Spotřeba zdravotní péče = užití zdravotní péče, závisí na:
 nadměrné poptávce
 přemrštěné poptávce – řeším ji spoluúčastí pacienta

Poptávka po zdravotní péči, charakteristika:
 individuální nepředvídaná
 nepravidelnost
 intenzivní
 nabídkou indukovaná poptávka

Jaká je cenová elastičnost poptávky? – Při zjišťování je ji velmi těžko zjistit, protože máme:
 heterogenní produkt – každý pacient má jinou chorobu, či problém…)
 výdaje na zdravotnictví jsou nedobrovolné (musím je platit z důchodu)

Nástroje racionalizace poptávky (respektive ↓ poptávka)
 finanční spoluúčast
 stanovení max. výše prostředků vyplácených za diagnózu
 posílení hodnoty vědomí a ceny zdraví ( programy, podpory zdraví,…)"

Zpracováno jako zápisky z předmětu Ekonomika zdravotnictví na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě.
Práce má formu odrážek.