1.	Pojem etiketa

2.	Normy společenského chování

3.	Profesionalita společenského chování v podnikání

4.	Obecná pravidla chování v podnikání

4.1

Chůze

4.2	Komunikace a gestikulace

4.3	Hlasité projevy

4.4	Sezení a stání

4.5

Kouření

4.6	Tělesná hygiena

4.7

Pozdrav

4.8	Představování

4.9	Oslovování a titulování

5.	Pravidla pro pracovní styk

5.1

Vizitky

5.2	Telefonický styk

5.3	Elektronická pošta a jiný písemný styk

5.4	Dorozumívací jazyk

6.

Oblékání

7.	Literatura

"I po politických změnách v roce 1989 se mnoho lidí domnívalo, že si v oblasti společenského styku mohou dovolit skoro vše. Uvolněné mravy, vulgárnost a neochota podřídit se základním normám jsou u mnoha lidí spojeny s uplynulým předdemokratickým obdobím. Lidé, kteří se neumějí chovat nebo se tak chovat nechtějí, to nevyžadují od druhých. Mimo své prostředí mají ztíženou pozici, protože nebudí důvěru a je obtížné s nimi komunikovat a není ani příjemné s nimi jednat. Naproti tomu jsou skupiny lidí, kteří si současnou nepříliš příznivou situaci v oblasti „slušného chování“ uvědomují. Toto poznání pramení z několika příčin. Jednou je konfrontace daleko většího počtu lidí se zahraničím než dříve a zjištění, že u nás po formální stránce osobního a obchodního styku hodně chybí. Částečně je příčinou i nástup nové generace podnikatelů nebo pracovníků firem tuzemských i zahraničních., kteří se nikdy v dřívější praxi ani ve škole s pravidly společenského styku nesetkali. Obě tyto skupiny zjistili, mnohdy k svému překvapení, že pro určité situace platí daná pravidla. Jejich znalost a vědomé nebo nevědomé nedodržování snižují každého v očích těch, kteří je znají – a nemusí to být pouze zahraniční obchodníci. Řada našich pracovníků se může dostat do trapných situací v důsledku zdánlivé maličkosti, třeba proto, že neví, kdy kdo komu podává ruku jako první.

Lze tedy hovořit o renesanci společenského chování i u nás? V jistém smyslu ano. Vedle nošení fraků na plesech je možné renesanci spíše pozorovat jinde. Řada firem, podniků i podnikatelů si uvědomují, že je co zlepšit a cílevědomě usilují o to, aby se svým chováním a jednáním nelišili od svých zkušenějších, ale nikoli jen zahraničních partnerů.

V mnoha oblastech života, od politiky a ekonomiky po sport, se vyžaduje profesionalita. Tou však vedle znalosti věcné problematiky a při styku se zahraničím i znalosti jazyka musí být i profesionalita ve vystupování, ve způsobu jednání. V seriózním podnikání je totiž nutno vycházet z toho, že pro formální stránku styku mezi lidmi určitá pravidla platí, že je nezbytné je znát a v praxi se samozřejmostí používat. Týkají se vzhledu, chování, pozdravu, představování, oblékání, stolování i dalších věcí. Pokud je jednotlivec, který se stýká s určitým druhem lidí, v podnikání nedodržuje, vystavuje se nutně tomu, že jej daná společnost prostě mezi sebe nepřijme. Dobrý obchodník by je měl ovládat kvůli získání sebejistoty. Jejich bezchybné ovládání jim umožňuje také využíváním nuancí dávat partnerovi nebo protivníkovi najevo libost či nelibost s jeho jednáním věcným i formálním. Být hrubým se naučí téměř každý, ale jemnosti společenského styku, pro život v určitém prostředí nezbytné, vyžadují znalosti a hlavně praxi. Jejich prostřednictvím se dá leccos získat."

Seminární práce z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústní nad Labem, předmět Zahraniční obchod.