1.	Charakterizuj filozofii výchovy

1.1.	Filozofie výchovy hledá odpovědi na 3 otázky

1.2.	3 cesty filozofie výchovy

2.	Uveďte významy filozofie výchovy

2.1.	Obsahuje a řeší filozofii člověka

2.2.	Obsahuje filozofii procesů výchovy člověka

2.3.	Obsahuje filozofii pedagogiky

3.	Kdo je člověk?

4.	Ohniska zájmu filozofie výchovy

4.1.	Komplexní náhled na svět výchovy

4.2.	Metodologické otázky výchovných jevů

4.3.	Etické otázky výchovy

5.	Uveďte současné civilizace a hodnoty výchovy některé z nich

5.1.	Hodnoty výchovy jednotlivých civilizací

6.	Charakteristika vzdělání a jeho význam

7.	Souvislosti a rozdíly teorie výchovy, filozofie výchovy a sociologie výchovy

8.	Nedostatky současného života podle Konráda Lorentze

9.	Teorie výchovy podle prof. Zeliny a charakteristika jedné z nich

9.1.	Teorie tvořivě-humanistické výchovy

10.	Charakterizuj význam učitele jako subjektu výchovy a vzdělání

11.	Podstatné funkce školy

12.	Indikátory kvality života

13.	Projevy vztahu školy a společnosti

14.	Projevy tolerance v mezilidských vztazích

15.	3 tituly ke studiu filozofie výchovy

"2. UVEĎTE VÝZNAMY FILOZOFIE VÝCHOVY
Filozofie výchovy má 3 významy:
1. obsahuje a řeší filozofii člověka, což znamená, že hledá odpověď na otázku Kdo je člověk? Rozumná bytost, žijící na zemi a ovlivňující život kolem sebe. Jaký je vývoj člověka? Od nejstarších dob po dnešek. Je řada teorií, že Darwinova teorie není ta správná, že ve vývoji lidstva nastal takový skok, že musel být ovlivněny neznámou civilizací. Zda výchovu dostal každý jedinec, zda jde jen o přizpůsobení se okolí, zda má vychovatel vštěpovat své názory, zkušenosti mládeži

2. obsahuje filozofii procesů výchovy člověka, což znamená, že filozofie procesů výchovy má vycházet ze všeobecného poznání výchovy.
Zde můžeme vycházet z různých teorií výchovy. Výchova je:
- je proces osobního rozvoje dovedností a vlastností člověka
- rozvíjí pracovní, morální, ideové, estetické a fyzické vlastnosti člověka
- je proces přizpůsobování a uvádění mladé generace do prostředí dospělých prostřednictvím vlivu příslušníků starší generace
- je proces vytváření a ovlivňování podmínek pro utváření samostatného identického svébytné a socializovaný osobnosti

3. obsahuje filozofii pedagogiky jako vědecké teorie a disciplíny, tj. zabývá se skutečným posláním vědního oboru pedagogika (tj.je to věda, není to věda, jaké jsou její významy)

3. KDO JE ČLOVĚK?
Člověk je celosvětově chápán jako ucelená bytost, se stejnými základy pro fyzický, psychický i kulturní rozvoj, proto je problematika člověka univerzální a všelidská. Navzdory této skutečnosti se jednotlivé koncepce člověka liší, protože mají základ v rozdílných východiscích a zaměřených. Antické chápání člověka je orientováno na člověka rozumného, křesťanské chápání člověka je orientováno na skutečnost člověka jako božího tvora, osvícenské chápání vnímá člověka jako stroj, existenciální chápání člověka vnímá každého jedince jako existenci, projekt, přičemž vymezovala skutečnosti jako je duchovnost člověka, jeho vymezení jako bytosti tvořící, ale také jako bytosti svobodné, morální a kulturní. Rozdílné vnímají člověka i jednotlivé vedené disciplíny, přičemž každá jej vnímá z hlediska vlastního předmětu zkoumání. Biologie chápe člověka jako druh, psychologie jako osobnost, etnologie jako příslušníka etnické skupiny, kybernetika jako informační kanál, lingvistika chápe člověka jako symbolického tvora a kulturní antropologie chápe člověka jako kulturní bytost.
V souvislosti s aspekty jednotlivých názorů na člověka je třeba konstatovat, že člověk je biologický organismus na nejvyšším stupni přirozeného vývoje živé hmoty na zemi. Člověk je nejvyšší organizována forma života, která má schopnost sebepoznávání a vývoje. Člověk je chápán jako subjekt historického utváření společenských vztahů, který je nadaný rozumem, vědomím, řečí, a proto je to plně socializovaná bytost, schopná vyrábět a používat nástroje pro utváření svých životních podmínek, sebe samého, svého společenského bytí, dějin i kultury a zároveň se podílí na všech ekologických i mezilidských vztazích. Což znamená, že člověk, jeho vývoj, existence je chápán v plné návaznosti na přírodu. Tento fakt znamená, že z hlediska vlastní perspektivy musí člověk pečovat o přírodu jako základ zdrojů pro jeho vlastní zachování. Člověk je ústřední otázkou všeho myšlení."

Vypracované otázky do předmětu Filozofie výchovy na Univerzitě Jana Ámose Komenského. Rozsah jednotlivých otázek je 1/3 až 1 strana.