1.	Induktivní metoda

2.	Nedůvěra ke smyslovému poznání

3.	Nedostatečnost stávajících věd

4.	Nauka o idolech

5.	Příčiny malého pokroku věd

6.	Baconův návod k výkladu přírody

7.	Autorčin dojem z díla

"Kniha Nové Organon čili správný návod jak vykládat přírodu, je ve skutečnosti součástí Baconova díla Veliké obnovení věd. Nové Organon samo pojednává o nové induktivní metodě. Bacon se zde snaží vyložit přírodu na základě nové metody, která je (jak tu sám říká) podobna logice, ale od logiky se liší třemi věcmi, a to cílem, způsobem dokazování a v tom, kde počíná svoje zkoumání. Co se týče cílu, Bacon tu píše, že cílem jeho „vědy“ není, jak to dosud bylo, vynalézat argumenty, nýbrž rozličná umění, nikoli věci, jež souhlasí s principy, nýbrž principy samy.
Také uspořádání důkazu se tu docela mění, až potud se totiž postupovalo tak, že se od smyslového vjemu a od částečných soudů přešlo nejprve k obecnějším soudům – to byly jakési pevné póly, kolem nichž se točily disputace kolem dokola – z nich se pak odvozovalo všechno ostatní. Bacon však zastává názor, že tvrzení se mají vyvozovat nepřetržitě a postupně a teprve nakonec má docházet k obecnějším soudům. Bacon též chtěl podrobit zkoumání vše, co běžná logika přijímala jako věrohodné. Je třeba formovat indukci tak, aby prováděla analýzu zkušenosti a odlišila jednotlivé prvky, a teprve potom, když je náležitě vyloučí a zavrhne, dojde k přesvědčivému závěru.
Bacon absolutně nevěří smyslovému poznání. Tvrdí, že smysly nás všemožně klamou a vina smyslů je dvojí: a to že nám buď selžou anebo nás podvedou. Proto si neváží bezprostředního a vlastního smyslového vjemu. Nebo-li máme svoje smyslové vnímání podrobovat určité korekci (ovšem nedozvěděla jsem se tu jaké, nebo alespoň jakým způsobem můžeme svoje smysly kontrolovat).
Bacon tu uvádí tento příklad. Předpokládejme, že by měl být přenesen jinam nějaký obrovský obelisk a že lidé by k němu přistoupili s holýma rukama. Což tu sám hodnotí jako velkou pošetilost. Řekněme, že lidé zvýší počet pracovníků. Ani toto jim ale nepomůže. Proto se rozhodnou učinit určitý výběr a vyloučí z práce ty nejslabší, čím tedy využijí jen těch silných a zdatných. Ovšem ani tímto krokem se jim nepodaří zvednout obelisk. Nakonec tedy všem poručí, aby se šli věnovat atletice, aby si vyztužili svaly. Toto je takový nějaký konec tohoto jeho příkladu jediné co k tomu ještě dodává je, že lidé přistupují k podobným věcem s pošetilým úsilím a se stejnou neužitečnou kombinací sil. Namísto použití nástrojů a strojů.
Osobně jsem trošku nepochopila na tomto příkladu výklad jeho logiky. Je to celkem chabý příklad neboť mi přijde že se snaží ukázat jistou lidskou chybnou logiku na příkladu z pravěku. Neboť v době kdy Francis Bacon žil by asi nikdo se znalostí tehdejších strojů a nástrojů nepřenášel obelisk rukama.
Bacon ve své knize dále řekla bych kritizuje pokrok, objevy, ale i logiku. Podle něj jsou nová díla výsledkem přírodního dění, tedy i s malou pomocí lidské ruky a rozumu. „Také za díla, jež jsou již vynalezena, vděčíme spíše náhodě a slepé zkušenosti než vědám, vědy totiž, jež nyní máme, nejsou nic jiného než jakési uspořádání věcí již dříve objevených a nikoli metody, jak objevovat nové způsoby práce a jak k nim směřovat“. „Logika, jíž se nyní užívá, spíše přispívá k utvrzení a upevnění omylů (jež mají svůj základ v běžných pojmech), než aby pomáhala nalézt pravdu, a tak natropí víc zla než užitku“. Co se týče pojmů věcí tvrdí Bacon, že jsou zmatené a nerozmyšleně abstrahované z věcí. Například pojmy jako: těžké, lehké, husté, řídké, vlhké, suché, atd. jsou výplodem naší fantazie a jsou špatně vymezeny. Což bych řekla, že z jistého úhlu pohledu může být pravdou. Ovšem pokud se nám zdá, že označení věci jako těžké je nepřesně vymezeno, můžeme vždy danou tíhu věci přesněji specifikovat. Rovněž tak hustotu, vlhkost,.. . Pojmy nejnižších druhů, jako člověk (jak sám píše), pes, holub, a pojmy vyjadřující bezprostřední smyslové vjemy, jako teplé, chladné, bílé, černé, nás příliš neklamou, jsou však příliš často zmatené, neboť hmota je měnlivá a věci se mísí jedna s druhou."

Text není výrazně členěn.
Práce obsahuje pravopisné chyby, převážně v užívání čárky ve větách, a překlepy.