"Pojďme zkoumat možnosti planety Země jako celku. Kolik lidí uživí v případě, že se všichni budou stravovat, cestovat, žít a chovat se podobně jako průměrně náročný Američan či Evropan? Zvládneme pokrýt potřeby tak náročné civilizace bez rozsáhlé devastace životního prostředí? Téměř jistě ne. Takovýchto otázek je celá řada.
Zajímavé je též zamyšlení nad otázkou, která by zněla asi takto: „Odkud pocházejí věci, které nás každý den, každou chvíli obklopují?“ Zamysleme se nad tím. Máme doma německé auto, italskou žehličku, francouzskou kosmetiku, brazilské pomeranče, banány z Ekvádoru, boty „ Made in Vietnam“……
Další zamyšlení se může týkat situace, která by nastala, pokud by se dovoz takovýchto komodit zastavil.
Globalizace je všudypřítomná. Má svoje dopady a projevy. Zejména politické, ekonomické a ekologické. Z politického pohledu se můžeme setkat například s rychlejší výměnou informací a se sdílením zejména politických informací v celosvětovém měřítku, se sbližováním politické agendy a politických programů zemí i se spoluprací v bezpečnostní oblasti. Bohužel, také díky globalizaci, se stal v poslední době bezpečnostní hrozbou terorismus. V posledních dnech smutné aktuální téma. Výhod té naší globalizace využívají totiž také i organizované zločinecké skupiny. Také obchod s drogami, zbraněmi a lidmi v posledních desetiletích dosáhl celosvětového měřítka.
A co pohled ekonomický? Globalizace z tohoto pohledu pro nás znamená postupné uvolňování mezinárodního obchodu. Obchoduje se nejen se zbožím, ale třeba i se službami. Dále měnící se distribuce světového bohatství. Dřívější lídři světové ekonomiky již v globalizované ekonomice nehrají zásadní roli. Rostoucí podíl na světovém obchodu získávají „rozvojové“ státy. Roste také objem peněz, které putují světem bez zábran a limitů. Akciové trhy se nebývale propojily a zahraniční investice prostupují hranicemi státu.
A ekologie? Z ekologického pohledu můžeme popsat celou řadu projevů globalizace. Zvyšující se počet lidí vytváří tlak na některé zdroje. Nejtriviálnějším příkladem může být pitná voda, které se nedostává v potřebné kvalitě více než jedné miliardě lidí na zemi.
Znečišťování životního prostředí je velmi závažným projevem globalizace. Myslím si, že v poslední době je nejstěžejnějším a nejdiskutovanějším tématem ničení a kácení deštných pralesů. V důsledku znečišťování našeho životního prostoru dochází k rozvoji nemocí, zejména různých druhů karcinomů, astmatu a dalších.
Vědci se také zabývají zkoumáním působení ultrajemných částic v ovzduší na náš organizmus. Také si díky rychlé, zejména letecké dopravě vyměňujeme infekční nemoci z různých koutů světa do jiných koutů světa a naopak."