1.	Litosférické desky

2.	Hranice desek

2.1.	Oceánské rifty

2.2.	Hlubokomořské příkopy

2.3.	Transformní zlomy

3.	Pět stadií pohybu v globální tektonice

4.	Geologická historie Země

4.1.	Kosmogonická doba

4.2.	Před-geologická doba

4.3.	Prekambrium

4.4.	Starší prvohory

4.5.	Mladší prvohory

4.6.

Druhohory

4.7.

Třetihory

4.8.	Čtvrtohory

4.9.

Štíty

5.	Hypsografická křivka

6.	Morfologické typy reliéfu

7.	Zemětřesné jevy

8.	Druhy zemětřesení

9.	Tvary georeliéfu vytvořené endogenními pochody

9.1.	Klenby a pánve

9.2.	Vrásová pohoří

9.3.	Příkrovová pohoří

9.4.	Vrásno-zlomová pohoří

9.5.	Kerná pohoří

9.6.	Příkopové propadliny

9.7.	Sopečná pohoří

"V globální tektonice lze rozlišit pět stádií pohybu:
1. stádium divergence neboli rozpínání, kdy uprostřed vyklenuvší se kůry vznikají prolomy (rifty), jako např. ve východní Africe, provázené zejména bazaltovým vulkanismem a zvýšenou seizmicitou
2. stádium úzkého oceánu vyvolané vniknutím moře do prolomu
3. stádium rozsáhlého oceánu zvětšujícího se rozšiřováním oceánského dna podél rozpínajících se středooceánských riftů
4. stádium subdukce - jde o styk dvou litosférických desek, a to kontinentální s aktivním okrajem a oceánské. Na jejich hranici vzniká oceánský příkop a od kontinentálního okraje se někdy oddělují ostrovní oblouky
5. stádium kolize je období uzavření oceánu, kdy nakonec kontinenty na sebe narazí a přitom vyvrásní mořské sedimenty za vzniku pásemných pohoří.

Geologická historie Země
- Kosmogonická doba – vznik Země před 4,6 mld. lety, trvá půl mld. let
- Před-geologická doba (rozpad radioaktivních látek, z mlhoviny se tvoří tekutá láva, ukončena tuhnutím lávy na povrchu), před 4500-4000 lety
- Prekambrium
o Prahory (4000-2500)
o starohory (3500-570) – super-kontinenty Rodinie, Pannotie
- Starší prvohory – paleozoikum
o kambrium (570-500)
o ordovik (500-440)
o silur (440-405) - kaledonské vrásnění (pohoří v dnešním Norsku a Británii, severní část Apalačského pohoří)
o devon (405-350)
- Mladší prvohory – paleozoikum
o karbon (350-285)
o perm (285-225) - hercynské vrásnění na přelomu prvohor a druhohor, vzniká super-kontinent Pangea (obklopen oceánem Panthalassa), dodnes existují některá vyvrásněná pohoří (Atlas, Ural, Česká vysočina)
- Druhohory – mesozoikum
o trias (225-195)
o jura (195-137) – během jury a křídy se Pangea rozpadá na dva celky – severní Laurasie a jižní Gondwana (ty se poté postupně rozpadly na dnešní kontinenty), mezi nimi moře Tethys
o křída (137-65) - na konci druhohor začalo alpínské vrásnění, které přes třetihory a čtvrtohory pokračuje dodnes. Dalo vzniknout horstvům Alpsko-himálajské soustavy (nejvyšší dnešní pohoří světa).
- Třetihory – kenozoikum, terciér
o paleogén (65-25)
o neogén (25-2)
- Čtvrtohory – antropozoikum, kvartér
o pleistocén (2-0,01)
o holocén (0,01 - nyní)"

Práce je částečně kompilačního charakteru. Některé části jsou psány formou odrážek. Obsahuje několik schémat a tabulku, rozsah čistého textu je cca 3,5 stran.