1.	Ideologické směry - charakteristika a představitelé

2.	Ideologie, doktrína - definice a funkce

3.	Jednotlivé směry

a) Liberalismus
b) Konzervatismus
c) Socialismus
d) Komunismus
e) Fašismus a nacismus
f) Nacionalismus
g) Anarchismus
h) Feminismus
i) Environtalismus
j) Křesťanská sociální nauka

"Komunismus
- utopická id. postupně konstituovaná jako součást ideologie humanismu, osvícenství, utopického soc. a zejména tzv. vědeckého komunismu (K.Marx, F.Engels)
- jádrem je představa, že lze naprogramovat a v praxi aplikovat optimální ekonomické, politické a sociální uspořádání společnosti - založené na
společném vlastnictví výrobních prostředků
- snaha rozdělovat důchody podle potřeby, což údajně povede k vytvoření beztřídní společnosti
- společnost založená na naprosté rovnosti a kolektivním vlastnictví
- „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.“
- utopická a potlačovaná ideologie - nereálnost cíle a dogmatické setrvání na zásadách
- za zakladatele je považován autor „Komunistického manifestu“ a „Kapitálu“ Karl Marx a jeho přítel Friedrich Engels
- komunismus = marxismus
- kritika kapitalismu - nezabezpečuje spravedlivé rozdělování materiálního bohatství, přeje pouze vlastníkům, zotročení člověka v prac.procesu
- po Marxově smrti se jeho stoupenci rozdělili do několika proudů
- motivem revoluční akce dělnické třídy je vykořisťování (přivlastňování části dělníkovy mzdy – nadhodnoty kapitalistou)
- až bude neúnosné, dělníci pod vedením KS uskuteční revoluci, svrhnou kapitalist. řád a nastolí socialismus jako první krok na cestě ke komunismu
- mezinárodní charakter K – proletářský internacionalismus – podstatou mezinárodní solidarita dělníků
→ organizace zvané Internacionály (1. 1864, 2. 1889, 3. (komunistická) 1919)
- v moderní době našel svůj výraz v světském imperialismu, podpoře levic. terorist. organizací a guerillových a občanských válek
1) pokračovatelé v Marxově teorii - Karl Kautsky (myšlenka evoluce, ale zůstal věrný principům třídního boje a diktatury proletariátu)
2) totalitní ideologie
- Vladimir Lenin - po násilné revoluci je potřeba ustanovení diktatury, po níž má následovat přechodné období, ve kterém se musí zničit opozice mimo stranu i ve straně, veškerou moc podřídit straně a moc ve straně podřídit vůdci
- Josef Stalin - rozvíjí Leninovu tezi, že revoluce by se neměla uskutečňovat v zemích s rozvinutým průmyslem a proletariátem na vyšší úrovni
3) kritika poměrů v komunistických zemích (zevnitř)
- Lev Trockij – vítězstvím proletariátu nekončí, ale začíná permanentní revoluce; emigrace
- Milovan Djilas – kritika byrokratického modelu komunismu – vznikla nová třída vykořisťovatelů:
komunistická byrokracie – má moc, privilegia, užívá národní majetek
- neomarxismus – navazuje na období mladého Marxe – záp.E od 60s - hl. frankfurtská filosof. škola – Theodor Adorno, Jürgen Habermas
- decentralizovat stát, ve středu pozornosti člověk jako samostatná tvůrčí bytost, revoluční naděje do studentstva a intelektuální elity"

Psané formou poznámek.