1.	Obecná charakteristika 19. století

2.	Právní voluntarismus

2.1	Thomas Hobbes

3.	Filozofický pozitivismus

4.	Právní pozitivismus

4.1	John Austin

4.2	Jeremy Bentham

4.3	Pozitivní právo a 4 základní prvky

5.	Pozitivní právo

5.1	Kontinentální právní pozitivismus

5.1.1

Historicko-právní škola

5.2	Edmund Burke - Úvahy o francouzské revoluci

5.3	Karel Friedrich von Savignii

"Pozitivní právo definuje 4 základními prvky
1. rozkaz – základní charakteristikou jeho teorie – právo je především rozkaz, kt. je vydávány prostřednictví zákona. Právo je ve formě zákonů. Podřízení mají povinnost rozkaz poslouchat. Povinnost poslouchat rozkaz.
2. povinnost – každý rozkaz obsahuje sankci. Pokud sankce není připojena tak nejde o rozkaz. Právo bez sankce není právem
3. sankce
4. suverénní moc - každý z těchto rozkazů musí mít nějakého autora a to je právě suverénní moc. Právní rozkaz je rozkazem osoby, proto musí být suverenénní moc, kt. rozkazy vyedává. Suverénní moc je nadřazena a to umožňuje že může vynucovat.

Další charakteristika pozitivního práva, vymenezním právních pravidel od jiných pravidel
Vymezuje 2 skupiny dalších pravidel
a) božské příkazy (pravidla) – příkazy, kt. dává lidem bůh, ztotožňuje s přirozeným právem
b) pravidla pozitivní morálky – normy, pravidla, kt. vyplývají z veřejného mínění. Čili jsou to pravidla, kt. vyjadřují postoje, kt. se objevují v dané společnosti
Mezinárodní právo nepovažuje za pozitivní právo.

Pozitivní právo – (3. skupina pravidel) – pravidla pochází od někoho kdo má politickou moc. Tvrdí, že právní věda se má zabývat pouze a výlučné poztivním právem. Pokud překročíme zákony pozitnvího práva dostáváme se od působnosti etiky.
Právní věda se má zabývat právem jaký je a ne hodnocením práva. Žádné pozitvní právo nemůže být právně nepsravedlivé. Jedná se o vyjádření legální spravedlnosti. Legálně spravedlivé je všechno co je v souladu z právem. Zdrojem toho co je spravedlivé a nespravedlvié je samotné právo. "

Maturitní otázka obsahuje překlepy a pravopisné chyby.