1.

Úvod

3	Kubánská republika 1898-1962

3.1	Politický vývoj a postavení obyvatelstva 1898-1959

3.2	Ekonomická situace na Kubě 1898-1959

3.3	Kuba za vlády Fidela Castra 1859-1962

3.4	Invaze exulantů v Zátoce sviní

4	Kubánská krize

4.1	Dnešní faktické informace o akci Anadyr

4.2	Akce Anadyr v československém tisku den po dni

4.2.1

Středa 24. října 1962

4.2.2

Čtvrtek 25. října 1962

4.2.3

Pátek 26. října 1962

4.2.4

Sobota 27. října 1962

4.2.5

Neděle 28. října 1962

4.2.6

Pondělí 29. října 1962

4.2.7

Úterý 30. října 1962

4.3	Politický vývoj Kuby po Kubánské krizi

6.

Závěr

"3.1 Politický vývoj a postavení obyvatelstva 1898-1959

Rok 1898 se stal významným mezníkem v historii Kuby. Ostrov se odpoutal od koloniální nadvlády Španělska a bylo významnou otázkou jakým způsobem se bude její budoucí postavení vyvíjet. Zda bude samostatnou republikou nebo dojde k anexi ke Spojeným státům americkým.
Ačkoliv byli Španělští osadníci na Kubě již od 15. století, došlo k vyvrcholení bojů za nezávislost až v století devatenáctém. Mnoho Kubánců požadovalo odpoutání od koloniálního panství. Pro Španělsko však byl ostrov významným zdrojem příjmů a nechtělo se ho vzdát bez boje. Proti Španělku se začaly také objevovat snahy Spojených států jež usilovaly o anexi Kuby mírovou cestou. I přes neúspěšnost ve vyjednávání se Španělskem, došlo k rozvoji obchodu s americkým trhem, exportem cukru a importem průmyslového zboží a potravin. Ke konci století se výrazně zhoršila ekonomická situace kterou zapříčinily boje mezi Kubánci a Španěly jež od roku 1894 vedly válku za nezávislost. Ani jedna ze stran však neměla dostatek sil k rozhodnutí konfliktu. Ekonomický pokles zapříčinil potíže amerických obchodníků a průmyslníků jež začaly apelovat na Spojené státy, aby zakročily. K rostoucímu napětí stačilo málo, aby vyústilo ke španělsko-americké válce.
Takovouto důležitou událostí byla exploze na bitevní lodi Maine dne 15.února 1898, která se potopila a usmrtila 258 námořníků . Ačkoliv byli z této události obviněni Španělé, pozdější zprávy uvádí, že se zřejmě jednalo o výbuch v podpalubí, kde pravděpodobně vzplanulo uhlí, jež zapříčinilo následnou explozi vedlejšího skladu s výbušninami. Po incidentu následovala jednání mezi Spojenými státy a Španělskem a stal se záminkou pro vypovězení války dne 25.dubna 1898. Zároveň nastala americká invaze doprovázená „Tellerovým dodatkem“ . Spojené státy od počátku prohlašovaly, že se nejedná o trvalou okupaci. Po čtyřech letech byla ukončena. Spojeným státům se podařilo nastolit vojenskou diktaturu plnou rasové segregace, při níž docházelo k diskriminaci černošského obyvatelstva. Počáteční plán Spojených států americký zahrnoval zlepšení školského systému, soudnictví a ostatních důležitých oblastí, aby se Kuba byla schopná o sobe postarat sama. Americkým okupantům vyhovovala možnost levné pracovní síly z Karibiku a tak se na ostrově usídlili a Kuba se opět přiblížila období španělské kolonizace. Následujících šest měsíců bylo ve znamení přílivu černošské pracovní síly z Haity, Jamaiky a ostatních Karibských zemí. Zpočátku směřovala čtyřletá politika Spojených států k anexi Kuby k Unii. Nakonec došlo k vyhlášení republiky a 20. května 1902 byla oficiálně předána země do rukou prezidentu Estradovi. Recipročně si Spojené státy kladly dvě podmínky a to výběr celních poplatků a ponechání si vojenského velitele USA na Kubě. Tyto podmínky byly shrnuté do „Plattova dodatku“ (viz. Příloha 2).
Kubánské obyvatelstvo zůstalo rozdělené na dvě části. První byla pro anexi Kuby ke Spojeným státům a druhá byla proti anexi ke Spojeným státům. Pro připojení se stavěli Kubánci, jež využívali možnosti migrace a čerpání nových zkušeností."