0.

Úvod

1.	Kupní smlouva dle obchodního zákoníku

1.1.	Základní informace o kupní smlouvě dle obchodního zákoníku

1.2.	Povinnost prodávajícího

1.3.	Nabytí vlastnického práva

1.4.	Povinnosti kupujícího

1.5.	Nebezpečí škody na zboží

1.6.	Uchování zboží

1.7.	Zvláštní ustanovení o náhradě škody

2.	Kupní smlouva dle občanského zákoníku

3.	Příklad z praxe

4.

Závěr

"2. Kupní smlouva dle občanského zákoníku
Kupní smlouvu vymezuje občanský zákoník ( § 588 až 610 ) jednak jako povinnost prodávajícího odevzdat předmět koupě kupujícímu a převést na něho vlastnická právo k této věci, jednak jako povinnost kupujícího předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. Takovou kupní smlouvu je třeba odlišit od kupní smlouvy obchodní, jejímž předmětem je movitá věc, je uzavírána podle obchodního zákoníku a vztahuje se na obchodní vztahy mezi podnikateli při podnikatelské činnosti.
Kupní smlouva musí mít písemnou formu jedině v případě koupě nemovitosti, jinak je neplatná. Účastníci kupní smlouvy se musí dohodnout na podstatných náležitostech, což je předmět a cena. Obvyklé a vedlejší náležitosti, pokud nejsou ve smlouvě, upravuje podpůrně zákon ( např. dobu a místo plnění ).
Předmětem koupě je:
a) jednotlivě ( individuálně) určená věc za podmínky, že je dostatečně odlišená od jiných věcí stejného druhu a v době uzavření smlouvy existuje, jinak by smlouva byla neplatná pro počáteční nemožnost plnění ( např. budova, pozemek…..),
b) věc určená podle druhu (genericky): v době uzavření smlouvy nemusí existovat, ale je potřeba určit její množství, závazek by totiž nevznikl pro neurčitost obsahu ( např. stavební materiál).
Předmětem koupě může být věc celá i spoluvlastnický podíl ( ideální část věci). Předmětem koupě nemůže být reálná část věci, nemůže být totiž předmětem práva (s výjimkou osobního vlastnictví bytů ).
Kupní cena musí být vyjádřena v peněžních, a to konkrétně částkou, nebo musí být uveden alespoň způsob jejího dostatečně určitého stanovení pro uzavření kupní smlouvy. Výše kupní ceny je určena dohodou, kterou je však třeba sjednat v souladu s obecně závaznými předpisy ( zákon č. 526/1990 sb. O cenách),jinak hrozí sankce relativní neplatnosti.
K povinnostem prodávajícího patří odevzdání věci v době stanovené ve smlouvě, jestliže stanovena není, tak bez zbytečného odkladu a na sjednaném místě.Okamžik předání věci kupujícímu je zároveň okamžikem převodu vlastnického práva, současně s tím přechází z prodávajícího na kupujícího nebezpečí nahodílé zkázy či nahodilého zhoršení předmětu koupě. Nabyl-li kupující vlastnické právo dříve, má prodávající povinnost schovatele podle smlouvy o úschově. K přechodu vlastnického práva u nemovitostí dochází ze zákona až vkladem do katastru nemovitostí."

Práce obsahuje překlepy.
Tato práce je kompilačního charakteru. Obsahuje doslovný opis § 409 až 470 obchodního zákoníku.
Práce k modulu Právo v podnikání - The Nottingham Trent University, B.I.B.S., a.s. (Brno International Business School).