1.	Definice kvalitativního výzkumu

2.	Základní charakteristiky kvalitativního výzkumu

3.	Přednosti kvalitativního výzkumu

4.	Nevýhody kvalitativního výzkumu

5.	Rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem

6.	Základní přístupy kvalitativního výzkumu

6.1	Případová studie

6.2	Etnografický výzkum

6.3	Zakotvená teorie

6.4	Fenomenologické zkoumání

6.5	Biografický výzkum

6.6	Akční výzkum

6.7	Zkoumání dokumentů

7.	Metody získávání dat

7.1	Kvalitativní dotazování

7.1.1

Kvalitativní rozhovor

7.1.2

Strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami

7.1.3

Rozhovor pomocí návodu

7.1.4

Neformální rozhovor

7.1.5

Narativní rozhovor

7.1.6

Fenomenologický rozhovor

7.1.7

Skupinová diskuse, skupinové interview a vyprávění

7.1.8

Další techniky

7.2	Pozorování

7.2.1

Zúčastněné pozorování

7.2.2

Nezúčastněné a strukturované pozorování

7.3	Dokumenty a fyzická data

8.	Metody vyhodnocování a interpretace

8.1	Analýza dat případové studie

8.1.1

Důležité činnosti při analýze dat

8.1.2

Další možné postupy při analýze dat případové studie

8.2	Analýza dat v etnografické studii

8.3	Zakotvená teorie – metoda analýzy

8.4	Další přístupy k analýze dat

8.5	Analytické principy dle Teschové

9.	Použitá literatura

"8 Metody vyhodnocování a interpretace
Nasbíraný kvalitativní materiál se výzkumník snaží interpretovat s cílem zachytit komplexitu zkoumaných jevů a případů sociálního světa. Kvalitativní data nemají strukturovanou podobu, tudíž jejich vyhodnocení je složitější. To se projevuje i ve zprávě
o analýze dat, která často obsahuje úryvky z rozhovorů nebo například poznámky ze skupinových diskuzí. Oproti kvantitativnímu výzkumu se s analýzou dat začíná již ve fázi sběru dat. Cílem kvalitativní analýzy je nalézt odpověď na výzkumnou otázku. Dále se budeme zabývat vyhodnocováním a interpretací dat u základních přístupů v kvalitativním výzkumu.
8.1 Analýza dat případové studie
Výzkumník se může přiklonit k jednomu z dvou různých způsobů, jak dát nashromážděným datům smysl. Buď může postupovat více holisticky, nebo více analyticky neboli kódováním. Holistická analýza hledá závěry posouzením dat jako celku. Častěji se
k analýze přistupuje pomocí kódování, tedy prohledáváním dat s cílem nalézt pravidelnosti. Poté se výzkumník snaží výsledky této analýzy interpretovat jako celek.
Miles a Huberman navrhli vlastní přístup k analýze dat případové studie:
• analýza orientovaná na proměnné – zabývá se vztahy mezi dobře definovanými koncepty. Např. zkoumáme rozhodnutí adolescenta v závislosti na očekávání rodičů, na známkách ve škole a na okolí.
• analýza orientovaná na případ – považuje případ za celistvou entit u. Je orientovaná na proces. Například adolescenta můžeme sledovat několik měsíců a pozorovat, jak jsou jednotlivé události v jeho životě spjaty s rozhodnutím podat si přihlášku na vysokou školu.
Více se o nich můžete dočíst v Hendlově knize Kvalitativní výzkum.

8.1.1 Důležité činnosti při analýze dat
- Uchovávání dat a jejich organizace – data je nutné přepsat a provést vybraným způsobem transkripci. Tento pojem označuje převedení původních dat do lépe zpracovatelné podoby. Data vkládáme do počítače a volíme vhodný software.
- Segmentace – rozdělení dat do analytických jednotek. Segment musí mít význam. Běžným segmentem je odpověď informátora na položenou otázku.
- Kódování – ulehčuje popisování dat. Kód je symbol přiřazený k úseku dat takovým způsobem, že ho kategorizuje nebo klasifikuje.
- Poznámkování – během výzkumu nás napadne mnoho poznámek. Je dobré je zaznamenávat, uchovávat a organizovat. Důležité jsou poznámky o kódech a jejich vztazích mezi sebou.
- Průběžný souhrn – souhrnná zpráva o tom, co se zatím odhalilo, co je již jisté a co je nutné dále zkoumat.

8.1.2 Další možné postupy při analýze dat případové studie
- Porovnání se zvolenou konfigurací hodnot
- Vytvoření explanace
- Analýza časové řady
- Porovnání případů
- Analytická indukce"

Práce je částečně psaná v odrážkách. V textu je jedna tabulka. Čistý text je cca 11 stran.