Soubor obsahuje výpisky z přednášek a cvičení z Kynologie na ČZU.

"Kynologie

Předkové, příbuzní psa domácího, fylogenetický původ psovitých šelem, domestikace, vznik psích plemen
ZOOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ DO SYSTÉMU - psovité šelmy
- podkmen - Obratlovci - Vertebrata
- třída - savci - Mammalia
- řád - šelmy - Carnivora
- podřád - pozemní šelmy - Fisipedia
- nadčeleď - Cynofeloidea
- čeleď - psovití - Canidae
- rod - Canis

Druh:
- šakal pruhovaný - canis adustus
- šakal obecný - canis aureus
- šakal čabrakový - canis mesomelas
- pes domácí - canis familiaris
- pes dingo - canis dingo (dnes asi dokázáno, že je to forma dingo canis familiaris, domestikovaný)
- prošel procesem feralizací (zdivočelý, nese znaky domácích psů)
- kojot prérijní - canis latrans
- vlk obecný - canis lupus
- vlk rudohnědý - canis rufus
- vlček etiopský - canis sinensisi (endemit)
=> všechny druhy psů mají 78 chromozomů => mohou se křížit a nedochází u nich k bastardizaci
- lišky rod - urocyon, vulpes

ŠAKAL OBECNÝ (Canis aureus)
- 1 z nejběžnějších psovitých šelem, je poměrně variabilní (zbarvení, velikost)
- ze všech druhů šakalů je nejrozšířenější
- žije v menších rodinných společenstvech ve stepích střední Asie
- vyskytuje se na Balkánském poloostrově, na Blízkém východě, v Indii a v Barmě
- ostrůvkovitě se vyskytuje i na jihu Čech, byl zachycen také v Polabí nebo v Praze
- nehrozí mu žádné nebezpečí vyhynutí
- lze ho podle oblastí, kde se vyskytuje, zařídit do 7 poddruhů
- nebyl prapředkem psů => to byl vlk (dřív se říkalo, že je možný i šakal nebo kojot)
- kojot prérijní - velmi variabilní, na skoro celé S Americe (i Aljaška)
- dingo - rozšířil se z Číny, větev asijských špiců
- 2 formy - novoguinejská a kontinentální (australská)
- rozvezen i na další ostrovy
- v Austrálii největší šelmou, žádný přirozený nepřítel (žerou králíky)
- Dingo fence - plot proti dingům, postaven před 140 lety jako bariéry proti rozšíření dingů do JV
části (aby nepustošil pole a nelikvidoval ovce)
- délka plotu 5614 km

VLK OBECNÝ (Canis lupus)
- pouze na S polokouli
- hodně poddruhů
- čím blíže k jihu => tím menší a zbarvení
- Bergmanovo pravidlo - zvířata u pólu mají menší uši (čím blíže, tím menší)
- zmenšuje se relativní povrch těla, zvětšuje se formát těla
- 3 poddruhy (do Wilsona):
• na Karpatském oblouky poddruh Vlk karpatský (různé odstíny vlkošedé, asi 40kg, typické půlměsíce zrzavého zbarvení za ušima)
• na Balkáně v horách a na Apeninách poddruh Vlk balkánský (hodně klenutá, široká hlava)
• Španělsko, Portugalsko Vlk iberijský (malý, hodně tmavě vlkošedý)
- od r. 2005 - pouze vlk euroasijský (žádný karpatský, balkánský, iberijský)
- ČR - vlci byli vyhubeni na Šumavě 1860, v Beskydech v roce 1914
- v posledních 100 letech se zde nevyskytují
- po r. 1994 se začali vracet do Beskyd a pak do Jeseníků - vždy migrující populace mezi Polskem a
Slovenskem
- stopy pobytu se nacházeli hlavně v zimě
- v posledních 6 letech se vlci vracejí z Německa (Braniborsko, Bavorsko, Sasko - cca 700ks) do oblasti
Krušných
hor, okolí jezera Břehyně na Českolipsku se i rozmnožují
- nyní i na Broumovsko a Náchodsko (také mláďata)
- stavy vlků v ČR stoupají
- vlk je zákonem chráněná šelma
- na Slovensku - 900 - 1000 kusů, legální odstřel ve 3 měsících v roce
- patří mezi kriticky ohrožené druhy (CITES 1) - ale jen ten evropský"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ