"KYSLÍK
• nejrozšířenější prvek na Zemi po křemíku
• biogenní prvek, nezbytný pro živé organismy
• bezbarvý plyn – bez chuti, bez zápachu
• omezeně rozpustný ve vodě
• účastní se reakcí – hoření – reakce kyslíku s kovy
• prudké exotermické reakce – uvolňuje se teplo

Výskyt
• volný – v atmosféře – 21% ve formě dvou atomových molekul O2
• volný – v ozonu – tří atomový kyslík O3
• vázaný – anorganické – oxidy, peroxidy, voda, kyslíkaté soli
• vázaný – organické – cukry, aminokyseliny

Ozon O3
• vzniká při elektrických výbojích (bouřka), jedový plyn, namodralá barva
• použití – ozonizace pitné vody – čištění, ničí mikroorganismy

Laboratorní příprava kyslíku
• tepelným rozkladem manganistanu draselného na mangan draselný a oxid manganičitý
• elektrolýzou vody v přístroji – elektrolyzér – vylučuje se kyslík na anodě
• reakce burelu – oxid manganičitý s kyselinou sírovou

Použití kyslíku
• lékařství, v ocelových lahvích s modrým pruhem, v hutnictví při výrobě železa, při sváření a řezání kovů, v laboratořích jako oxidační činidlo
• kapalný kyslík jako raketové palivo
• při výrobě kyseliny dusičné, výrobě organických sloučenin – oxidací metanolu – reakcí s kyslíkem  vzniká metanol

Sloučeniny
oxidy
• oxidy přechodných prvků krásně barevné, připravují se přímým slučováním prvků
dělení oxidů podle vnitřní struktury:
• iontové – slučují se s kovy alkalických zemin, iontová vazba, pevné látky (oxid vápenatý)
• molekulové – sloučeniny kyslíku s nekovy, které mají velkou elektronegativitu, kovalentní vazba, plynné nebo kapalné skupenství (oxid sírový)
• polymerové – polárně kovalentní vazba, pevné skupenství (oxid boritý)
dělení oxidů podle reakce s vodou, hydroxidem, kyselinou:
• oxidy kyselinotvorné – s vodou poskytují kyseliny, mohou reagovat s hydroxidy za vzniku solí (oxid křemičitý)
• zásadotvorné – s vodou zásady, s kyselinami tvoří soli (oxid vápenatý)
• amfoterní – reagují s kyselinami i se zásadami za vzniku solí (oxid hlinitý)
• netečné – nereagují s vodou, kyselinou ani se zásadami (oxid uhelnatý)

Peroxid vodíku H2O2
• kapalina, bezbarvá, polární rozpouštědlo, dobře rozpustný ve vodě
• 3% roztok v lékárnách – jako dezinfekční prostředek
• účinkem světla a krve se rozkládá
• má oxidační účinky

SÍRA
• v 16. skupině, šest valenčních elektronů
• známá od starověku – k zapalování, výroba střelného prachu, bělení tkanin
• žlutá barva, pevná krystalická látka, rozpustná v nepolárním rozpouštědle- benzen, xylen
• nevede elektrický proud, typický nekov
• reaguje za zvýšení teploty s většinou prvků

Výskyt
• volný- elementární síra – těžba v USA, Polsko, Sicílie, výskyt v oblasti blízkosti sopek
• vázaný- sulfidy, sulfan, soli, galenit, pyrit, barit, sádrovec

Modifikace
• krystalická – nejčastěji kosočtverečná nebo jednoklonná
• amorfní – v podobě sirného květu – vzniká rychlým ochlazením jejích par nebo v podobě plastické amorfní síry

Užití
• výroba kyseliny sírové, sirouhlíku, zápalek, střelného prachu, pesticidů, dezinfekční prostředky, "

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ