1.	Úvod a cíl práce

2.	Osm smrtelných hříchů

2.1.	První hřích: Přelidnění Země

2.2.	Druhý hřích: Pustošení životního prostředí

2.3.	Třetí hřích: Závod člověka se sebou samým

2.4.	Čtvrtý hřích: Vyhasnutí citů

2.5.	Pátý hřích: Genetický úpadek

2.6.	Šestý hřích: Rozchod s tradicí

2.7.	Sedmý hřích: Poddajnost lidstva

2.8.	Osmý hřích: Nukleární zbraně

3.

Závěr

"1.4. Čtvrtý hřích: Vyhasnutí citů
Lidé si už plně neuvědomují, jak dalece jsou závislí na moderním komfortu. Neochota snášet strasti má za následek, že lidé ztrácejí ochotu vkládat energii a čas do díla, které přinese slast a uspokojení až v budoucnu. Lidé se stávají netrpělivými a požadují okamžité uspokojení svých potřeb. Neumějí si již vychutnat radost, kterou mohou pocítit jen po námaze, kterou musí vyvinout při překonávání překážek. Neochota nést strasti a požadavek okamžitého uspokojení žádostí vede k smrtelné nudě.

1.5. Pátý hřích: Genetický úpadek
Od nepaměti trvá víra v existenci přirozeného práva, které není na ničem závislé, ale je nadpřirozené. Právo zůstává právem a má být respektováno. Jakékoliv civilizované soužití předpokládá, že člověk je schopen naučit se krotit své pudy a respektovat přirozené právo.
Mladí lidé většinou zaujímají nepřátelský postoj vůči společnosti a vůči svým rodičům, zvyšuje se kriminalita mládeže a její neschopnost zařadit se do společnosti. Je to způsobeno genetickým úpadkem nebo je to neochotou a nezájmem o bližního a zařazení do společnosti?

1.6. Šestý hřích: Rozchod s tradicí
Mládež se snaží ve svém chování a zvycích odlišit od rodičovské generace, víceméně dělají vždy pravý opak, než se po nich požaduje. Došlo k rozložení původní hierarchie rodiny, kdy respekt a autoritu měl vždy starší muž. Chybí původní vzory otce, jako hlavy rodiny a matky jako strážkyně rodinného krbu. Při změně společnosti došlo i ke změně autority v rodině.
Na obranu mládeže je nutno říct, že děti se vždy snažili odlišit od svých rodičů. Ať to bylo ve století 19. nebo 20. Všeobecný názor náctiletých, že rodiče jsou z jiné planety a nic nechápou a ničemu nerozumějí, nakonec snad všichni znají a s věkem ho překonali. Postupem času a s přibývajícími léty stejně zjistíme, že krev není voda a názory rodičů, kterými jsme tak opovrhovali nakonec zastáváme sami."