1.	Model IS – LM – BP

1.1.	Vyrovnávací proces

1.2.	Dvousektorová ekonomika

1.3.	Odvození správné výše produktu

1.4.	Odvozování podmínky rovnováhy celé ekonomiky

2.	Třísektorový model

2.1.	Rozdíly od dvousektorové ekonomiky

2.2.	Podmínky rovnováhy třísektorové ekonomiky

2.3.	Rozdíl mezi 2sektorovou a 3sektorovou ekonomikou

2.4.	Rozlišujeme dvě identity

2.5.	Pomocí těchto výsledků zkoumáme dopady, dané změnou veličin

2.5.1.

Změna ve vládních výdajích a jaký dopad bude mít na rovnovážný produkt

2.5.2.

Změna TA na rovnovážný produkt

2.5.3.

Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu

2.6.	Vládní rozpočet

2.7.	Trh finančních aktiv – křivka LM

2.7.1.

Základní vlastnosti křivky LM

2.7.2.

Fázový diagram

3.	Účinnost hospodářské politiky

3.1.	Fiskální politika

3.2.	Monetární politika

4.	Otevřená ekonomika ( v modelu IS-LM-BP)

4.1.	Trh finančních aktiv (křivka LM)

4.2.	Trh zboží a služeb (křivka IS)

4.3.	Trh zahraniční

4.4.	Situace dokonalé kapitálové mobility

4.5.	Způsoby ustanovování měnového kurzu v dlouhém období

4.6.	J – křivka

4.7.	Jak bude měnový kurz ovlivňovat zahraniční obchod?

4.8.	Odvození podmínky (Marshal-Lernerova), za které se podaří vytvořit přebytek

5.	Model AS - AD

5.1.	Základní vlastnosti křivky AD

5.2.	Piguův efekt

5.3.	Klasický přístup

5.4.	Agregátní nabídky – AS (model AS - AD)

6.

AS modely

6.1.	Klasická křivka AS

6.2.	Obecně technické základy AS

6.3.	Charakteristika trhu práce

6.4.	Klasická křivka AS

6.4.1.

Dopad fiskální a monetární politiky při klasické AS

6.5.	Keynesiánská křivka AS (extrémní případ)

6.5.1.

Dopady fiskální a monetární expanze

6.6.	Keynesiánská křivka AS za předpokladu fixní nominální mzdy

6.6.1.

Dopady fiskální a monetární expanze

6.7.	Friedmanův model mylného vnímání cenové úrovně

6.8.	Lucasova křivka AS (model nedokonalých informací)

6.8.1.

Dopady monetární a fiskální politiky

7.	Teorie reálného ekonomického cyklu

8.

Trh práce

8.1.	Poptávka po práci

8.2.	Nabídka práce

8.3.	Tvar AS práce

8.4.	Nová keynesiánská ekonomie

8.5.	Nezaměstnanost

8.6.	Insiders - outsiders model

8.7.	Teorie Phillipsovy křivky

8.7.1.

Modifikovaná Phillipsova křivka

8.8.	Racionální očekávání

8.9.	Odvození proměnné – dynamická agregátní nabídka

9.

Inflace

9.1.	Model SP – DG

9.2.

Křivka DG

"Trh práce
Cílem kapitoly je odvození hladkého neoklasického modelu trhu práce a vysvětlení příčiny nezaměstnanosti z různých důvodů.

Hladký neoklasický model trhu práce
Předpoklady:
1) mzdy jsou flexibilní, ceny taktéž
2) předpokládáme krátké období – jediný variabilní faktor je práce
3) mezní produkt všech pracovních sil je stejný – nerozlišujeme mezi profesemi.
Nabídku práce tvoří domácnosti, w = nominální mzdová sazba, IH = příjem domácností za poskytnutou práci.
Firmy zvažují při svém chování na trhu práce celkové N, TW = celkové náklady firem, firma zvažuje také celkové příjmy = cenová hladina krát množství reálně vyrobených jednotek. Dále předpokládáme, že celkový zisk firem TP = celkový příjem z výroby (TR) – celkové N (TW).
Budeme odvozovat poptávku po práci, nabídku práce a když tyto 2 veličiny spojíme, můžeme vysvětlit, jak se konstruuje rovnovážná mzdová sazba.
Předpoklad – veškerý příjem domácností je tvořen mzdami, veškeré náklady firem je tvořen mzdovými N. Budeme také předpokládat uzavřenou ekonomiku! Firma sama o sobě není nic, firmy jsou vlastněny domácnostmi. Kromě mezd domácností je celkový důchod tvořen rozděleným ziskem.

Poptávka po práci
Mezní produkt práce – produkce vyrobená dodatečně zapojenou jednotkou práce. – klesající produkční fce (horní levý obrázek)– s růstem práce dochází k nárůstu produktu, ale vždy o méně a méně. Mezní produkt práce je klesající (levý spodní obrázek). Poté jsme odvodili, že firmy se snaží maximalizovat zisk, při této snaze se snaží optimalizovat úroveň zaměstnanosti ve firmě – firmy zvažují přínosy a N – přínosem je mezní produkt práce, N je reálná mzda. Když firma zjistí, že reálná mzda je větší než mezní produkt – tak ho propustí. Když je tomu naopak – firma přijme dalšího zamce. Když reálná mzda = mezní produkt práce – stav optimální úrovně zaměstnanosti ve firmě. Do grafu mezního produktu můžeme připsat další veličinu (w/P). Křivka poptávky je shodná s křivkou mezního produktu práce a je klesající. Poklesem reálné mzdy dochází k poklesu reálných N firem a tím pádem k růstu množství práce. V každém bodě na křivce poptávky po práci je splněna podmínka, že reálná mzdová sazba = meznímu produktu práce. Geometrický součet individuálních křivek po práci = křivka agregátní poptávky po práci – tyto křivky mají shodný tvar.

AD a AD po práci je něco jiného. Čím nižší jsou N firmy, tím vyšší je ochota firmy poptávat práci.

Nabídka práce
AD práce a individuální nabídka práce nejsou totožné – ani tvarem.
Začneme odvozovat individuální nabídku práce. Domácnost, když nabízí práci, tak ztrácí volný čas. Plusem pro domácnost je spotřeba, která vyplývá z reálné mzdové sazby. Celková mzda = počet hodin x mzdová sazba.
Indiferenční analýza – popisuje chování a rozhodování o spotřebě, výstupu. na ose x je nabídka práce (= ztráta volného času), osa y = spotřeba. IC mají rostoucí tvar. IC = znázorňuje takové kombinace spotřeby a spotřeby volného času, které přináší domácnosti stejný užitek."

V práci je použito množství zkratek. Je psána spíše formou souvislého textu.