Maturitní otázky z českého jazyka - mluvnice

1.	Jazyk a řeč, jazykověda, světové jazyky a jejich klasifikace

1.1	Jazyk a jazykové kmeny

2.	Slovanské jazyky a jejich členění

2.1	Příbuznost slovanských jazyků

2.2	Staroslověnština

3.	Vývoj českého jazyka

3.1	Vývoj až po novou češtinu

4.	Vývoj českého pravopisu

4.1	Naivní pravopis a diakritický pravopis

4.2	Bratrský a barokní pravopis

4.3	Obrozenecký a moderní pravopis

5.	Hláskosloví

5.1	Samohlásky a souhlásky

5.2	Ortografie a ortoepie

6.	Útvary národního jazyka

6.1	Obecná čeština

6.2

Nářečí

7.	Slohové rozvrstvení jazykových prostředků

7.1	Prostředky slohově neutrální

7.2	Prostředky slohově zabarvené

7.3	Neologismy a vulgarismy

8.	Slohové postupy a slohové útvary, funkční styly

9.	Přechodníky a jejich tvoření

9.1	Druhy přechodníků

10.	Trpný rod v češtině

10.1	Jazykový alibismus

11.	Obohacování slovní zásoby

11.1	Přejímání, přenášení a tvoření slov

12.	Synonyma, homonyma, antonyma, paronyma

13.	Slovotvorný a morfematický rozbor

13.1	Základové slovo a slovotvorný základ

14.	Nepravidelnosti větné stavby

15.	Věty jednočlenné a dvojčlenné

16.	Složitá souvětí - rozbor

17.	Aktuální členění věty

18.	Projevy mluvené a psané, veřejné a neveřejné, připravené a nepřipravené

19.	Syntaktické vztahy ve větě jednoduché, větné členy základní a rozvíjející

19.1	Základní větné členy

20.	Funkční styly - styl umělecký

21.	Souvětí souřadné a podřadné, jazykový rozbor

22.	Mluvnické kategorie sloves

23.	Druhy vedlejších vět a poměry mezi větami téže úrovně

24.	Mluvnické kategorie jmen

24.1	Jména podstatná, přídavná a zájmena

Maturitní otázky z české a světové literatury

1.	Starověká literatura

1.1

Antická

1.1.1

Řecká literatura a její dělení

1.1.2

Římská literatura a její dělení

1.2	Orientální literatura

1.2.1

Sumerská, akkadská, babylónská

1.2.2

Egyptská

1.2.3

Indická

1.2.4

Čínská

1.2.5

Perská

1.2.6

Hebrejská

1.2.7

Arabská

2.	Středověká evropská literatura

2.1	Orientální - LiPo, Tu Fu, Kálidása

2.2

Evropská

2.2.1

Francouzská - Alexandreida, Tristan a Izolda-

2.2.2

Anglická - Beowulf

2.2.3

Španělská -Píseň o Cidovi

2.2.4

Německá -Píseň o Nibelunzích

2.2.5

Ruská - Slovo o pluku Igorově

2.3	Staroslověnské písemnictví

2.3.1

Literatura staroslověnská

2.3.2

Období zápasu dvou kultur

2.3.3

Vítězství latiny a pronikání češtiny

2.3.4

Rozvoj česky psané literatury

3.	Středověká evropská literatura, česká literatura období středověku

3.1	Hrdinské eposy

3.2	Dvorská lyrika

3.3	Rytířské eposy

3.4	Literatury poloviny 12. století a 13. století - Kosmova kronika, glosy, bohemismy

3.5	Literatura konce 12. století - píseň Svatý Václave, Kunhutina modlitba, Alexandreida

3.6	Literatura za vlády Karla IV. - Vita Caroli, Legenda o sv. Prokopu, Legenda o sv. Kateřině

3.7	Husitská literatura - předchůdci Husa, Mistr Jan Hus

3.8	Polipanské období - Petr Chelčický

4.	Česká a světová renesance

4.1	Renesance a humanismus

4.2

Reformace

4.3	Světová renesanční literatura

4.3.1

Italská - Dante Alighieri, Giovanni Boccaccio

4.3.2

Francouzská - Francois Villon, Erasmsu Rotterdamský, Pierre de Ronsard

4.3.3

Španělská - Lope de Vega, Miguel de Cervantes Saavedra

4.3.4

Portugalská - Luis de Camoes

4.3.5

Anglická - William Shakespeare, Geoffrey Chaucer

4.4	Renesance a humanismus v českých zemích

4.4.1

Latinští humanisté - Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Jan z Rabštejna

4.4.2

Národní humanisté - Viktorin Kornel ze Všehrd, Václav Hájek z Libočan, Jan Blahoslav

5.	Světová a česká barokní literatura

5.1	Italská literatura - Torquato Tasso

5.2	Španělská literatura - Pedro Calderon de la Barca

5.3	Anglická literatura - John Milton, William Blake

5.4	Německá literatura - Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen

5.5	Francouzská literatura

5.6	České baroko

5.6.1

Bedřich Bridel - Co Bůh, člověk?

5.6.2

Adam Michna z Otradovic - Loutna česká

5.6.3

Václav Jan Rosa - Čechořečnost

5.6.4

Bohuslav Balbín - Rozmanitosti z historie Království českého

5.6.5

František Beckovský - Poselkyně starých příběhů českých

5.6.6

Václav Šteyer - Brus jazyka českého

6.	Klasicizmus, osvícenství, české národní obrození

6.1

Znaky

6.2	Francie - Pierre Corneille, Jean Racine, Moliére, Jean de la Fontaine

6.3	Itálie - Carlo Goldoni

6.4	Osvícenství ve Francii - Fracois Voltaire, Charles de Montesquieu, Denis Diderot

6.5	Osvícenství v Anglii - Daniel Defoe, Jonathan Swift

6.6	České národní obrození (NO)

6.6.1

Příčiny vzniku NO

6.6.2

Periodizace

6.6.3

I. etapa NO - František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Václav Matěj Kramerius

6.6.4

II. etapa NO - Josef Jungmann. František Palacký, Pavel Josef Šafařík, Jan Kollár

6.6.5

III. etapa NO - Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben

7.	Romantismus ve světě

7.1	Anglický romantismus - George Gordon Byron, Percy Bysshe Shelly, Walter Scott

7.2	Ruský romantismus - Michail Jurjevič Lermontov, Alexandr Sergejevič Puškin

7.3	Francouzský romantismus - Victor Hugo, Stendhal, Alexandr Dumas ml.

7.4	Americký romantismus - Edgar Allan Poe

7.5	Polský romantismus - Adam Mickiewicz

7.6	Německý romantismus - bratři Grimmové, Heinrich Heine

7.7	Český romantismus - Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Karel Sabina

8.	Počátky realizmu v české literatuře

8.1	Karel Havlíček Borovský - Obrazy z Rus, Epigramy, Křest svatého Vladimíra, Král Lávra

8.2	Božena Němcová - Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti

8.3	Generace májovců

8.4	Jan Neruda - Hřbitovní kvítí, Písně kosmické, Balady a romance, Povídky malostranské

8.5	Vítězslav Hálek - Večerní písně, V přírodě, Muzikantská Liduška

8.6	Karolína Světlá - Vesnický román, Kříž u potoka, Frantina

8.7	Adolf Heyduk - Cimbál a husle

8.8	Rudolf Mayer - V poledne

8.9	Jakub Arbes - Štrajchpudlíci, Newtonův mozek,

9.	Realismus v 2. pol. 1 stol.; kritický realismus

9.1	Znaky a jazyk

9.2	Francouzský realismus

9.2.1

Honoré de Balzac - Lidská komedie, Otec Goriot,Evženie Grandetová

9.2.2

Gustave Flaubert - Paní Bovaryová, Citová výchova

9.2.3

Guy de Maupassant - Miláček, Kulička

9.2.4

Emile Zola - Rougon Macquartové, Zabiják

9.3	Ruský realismus

9.3.1

Nikolaj Vasiljevič Gogol - Taras Bulba, Mrtvé duše, Revizor

9.3.2

Ivan Sergejevič Turgeněv - Lovcovy zápisky

9.3.3

Lev Nikolajevič Tolstoj - Anna Karenina, Vojna a mír, Zločin a trest

9.3.4

Anton Pavlovič Čechov - Strýček Váňa, Višňový sad, Dáma s psíčkem

9.4	Anglický realismus

9.4.1

Charles Dickens - Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu

9.4.2

Thomas Hardy - Tess z d´Urbervillů

9.5	Norský realismus

9.5.1

Henrik Ibsen - Nora, Peer Gynt

9.6	Polský realismus

9.6.1

Henryk Sienkiewicz - Quo vadis?

9.6.2

Boleslav Prus - Farao

9.7	Americký realismus

9.7.1

Mark Twain - Dobrodružství Huckleberryho Finna

10.	Ruchovci a lumírovci, realizmus v české literatuře

10.1	Svatopluk Čech - Písně otroka, Jitřní písně

10.2	Eliška Krásnohorská

10.3	Josef Václav Sládek - Zlatý máj, Zvony a zvonky

10.4	Jaroslav Vrchlický - Eklogy a písně, Selské balady, Zlomky epopeje

10.5	Julius Zeyer - Vyšehrad, Radúz a Mahulena

10.6	Alois Jirásek - Mezi proudy, Psohlavci, F. L. Věk

10.7	Zikmund Winter - Nezbedný bakalář, Rosina sebranec

10.8	Karel Václav Rais - Výminkáři, Rodiče a děti

10.9	Antal Stašek - Blouznivci našich hor

10.10

Tereza Nováková - Jan Jílek, Jiří Šmatlán

10.11

Josef Holeček - Naši

10.12

Jan Herben

10.13

Jindřich Šimon Baar - Hanýžka a Martínek

10.14

Karel Klostrman

10.15

Alois a Vilém Mrštíkové - Pohádka máje, Maryša

10.16

Ignát Herman - U snědeného krámu

10.17

Josef Karel Šlejhar - Ptáče

10.18

Karel Matěj Čapek-Chod - Kašpar Lén mstitel

10.19

Ladislav Stroupežnický - Naši furianti, Zvíkovský rarášek

10.20

Gabriela Preissová - Její pastorkyňa

11.	Moderna na přelomu století

11.1	Symbolismus

11.2

Dekadence

11.3	Impresionismus

11.3.1

Josef Svatopluk Machar - Magdalena

11.3.2

Karel Hlaváček - Pozdě k ránu

11.3.3

Viktor Dyk - Milá loupežníků, Krysař

11.3.4

Fráňa Šrámek

11.3.5

Petr Bezruč - Slezské písně

11.3.6

Otokar Březina - Tajemné dálky

11.3.7

Jakub Deml - Mé svědectví o Otokaru Březinovi

12.	Avantgardní tendence v české poezii 20. století

12.1	Definice jednotlivých směrů

12.2	Vítězslav Nezval - Podivuhodný kouzelník, Básně noci, Akrobat, Edison

12.3	Jiří Wolker - Host do domu , Ukřižované srdce

12.4	Karel Teige

12.5	Konstantin Biebl - Zloděj z Bagdádu, Nový Ikaros

12.6	Jaroslav Seifert - Město v slzách, Samá láska, Hodina míru, Na vlnách TSF

12.7	Vladislav Vančura - Amazonský proud, Rozmarné léto, Markéta Lazarová

13.	Básníci tragického vidění světa v období mezi válkami

13.1	Expresionismus

13.1.1

Jakub Deml - Tanec smrti, Hrad smrti, Moji přátelé

13.1.2

Richard Weiner - Mnoho nocí, Mezopotámie

13.1.3

Bohuslav Reynek - Hrad na sněhu

13.1.4

František Halas - Sépie, Tvář, Dokořán

13.1.5

Vladimír Holan - Blouznivý vějíř

13.1.6

Jan Zahradníček - Pokušení smrti, Žíznivé léto

13.1.7

Vilém Závada - Siréna, Cesta pěšky

13.1.8

František Hrubín - Zpíváno z dálky, Země sudička, Romance pro křídlovku

14.	Světová literatura mezi válkami

14.1

Francie

14.1.1

Guillaume Apollinaire - Alkoholy, Kaligramy

14.1.2

André Breton - Nadja

14.1.3

Paul Valér - Kouzla

14.1.4

Romain Rolland - Petr a Lucie

14.1.5

Marcel Proust - Hledání ztraceného času

14.1.6

Antoine de Saint - Exupéry - Citadela

14.1.7

Louis-Ferdinand Céline - Smrt na úvěr

14.2

Anglie

14.2.1

John Galsworthy - Sága rodu Forsytů

14.2.2

Gilbert Keith Chesterson - Povídky otce Browna

14.2.3

Herbert George Wells - Válka světů

14.2.4

Joseph Conrad - Srdce temnoty

14.2.5

David Lawrence - Synové a milenci

14.2.6

James Joyce - Dubliňané

14.2.7

Wirginie Woolfová - Hodiny

14.3

Amerika

14.3.1

Theodor Dreisser - Americká tragédie

14.3.2

Raymond Chandler - Hluboký spánek

14.3.3

Francis Scott Fitzgerald - Něžná je noc, Velký Gatsby

14.3.4

William Faulkner - Divoké palmy

14.3.5

John Steinbeck - O myších a lidech

14.3.6

Ernest Hemingway - Komu zvoní hrana, Stařec a moře

14.4

Německo

14.4.1

Hugo von Hoffmannsthal - Blázen a smrt

14.4.2

Alfred Döblin - Alexandrovo náměstí

14.4.3

Erich Maria Remarque - Na západní frontě klid

14.4.4

Lion Feuchtwanger - Falešný Nero

14.4.5

Thomas Mann - Smrt v Benátkách

14.4.6

Pražská německá literatura

14.4.6.1

Franz Kafka - Proměna, Zámek

14.4.6.2

Franz Werfel - Sjezd abiturientů

14.4.6.3

Herman Hesse - Hra skleněných perel

14.4.6.4

Robert Musil - Zmatky chovance Törlesse

14.5

Rusko

14.5.1

Vladimír Majakovskij - Oblak v kalhotách

14.5.2

Sergej Alexandrovič Jesenin - Slavnost za mrtvé

14.5.3

Alexandr Blok

14.5.4

Boris Pasternak - Doktor Živago

14.5.5

Leonid Andrejev - Tma

14.5.6

Andrej Bělij - Petrohrad

14.5.7

Isaak Babel - Rudá jízda

14.5.8

Michail Šolochov - Mistr a Markétka

15.	Česká avantgardní meziválečná próza, expresionizmus

15.1	Vladislav Vančura - Obrazy z dějin národa českého, Pekař Jan Marhoul, Útěk do Budína

15.2	Ivan Olbracht - O zlých samotářích, Žalář nejtemnější, Bejvávalo

15.3	Jaroslav Hašek - Trampoty pana Tenkráta, Osudy dobrého vojáka Švejka

15.4	Richard Weiner - Mnoho nocí, Mezopotámie

15.5	Ladislav Klíma- Svět jako vědomí a nic, Utrpení knížete Sternenhocha

15.6	Josef Váchal - Krvavý román

15.7	Josef Čapek - Stín kapradiny, Kulhavý poutník

15.8	Marie Majerová - Přehrada, Siréna, Havířská balada

15.9	Marie Pujmanová - Pacientka doktora Hegla, Lidé na křižovatce

16.	Legionářská literatura, ruralizmus, psychologická próza

16.1	Legionářská literatura

16.1.1

Josef Kopta - Třetí rota v zajetí

16.1.2

Rudolf Medek - Anabáze, Plukovník Švec

16.1.3

Jaroslav Kratochvíl - Prameny

16.1.4

František Langer - Jízdní hlídka

16.2

Ruralisté

16.2.1

František Křelina - Plaché světlo, Půlnoční svítání

16.2.2

Jan Čep - Dvojí domov, Zeměžluč

16.2.3

Vlasta Javořická

16.3	Psychologická próza

16.3.1

Jaroslav Havlíček - Petrolejové lampy

16.3.2

Egon Hostovský - Cizinec hledá byt

16.3.3

Edvard Valenta - Jdi za zeleným světlem

16.3.4

Václav Řezáč - Nástup, Bitva

17.	Neoklasické tendence v české próze, katolicky orientovaná próza

17.1	Karel Čapek - životopis, témata v literatuře

17.1.1

Zahradníkův rok, R.U.R, Továrna na absolutno, Krakatit, Věc Makropulos

17.1.2

Válka s mloky, Hordubal, Obyčejný život, Bílá nemoc, Matka, Zářivé hlubiny

17.1.3

Hodnocení Čapkova díla, význam a přínos

17.2	Karel Poláček - Muži v offsidu, Bylo nás pět

17.3	Eduard Bass - Cirkus Humberto, Klabzubova jedenáctka

17.4	Jan Čep - Dvojí domov, Modrá a zlatá

17.5	Jaroslav Durych - Sedmikráska, Služebníci neužiteční

17.6	Karel Schulz - Kámen a bolest

17.7	Jarmila Glazarová - Advent, Vlčí jáma

18.	České meziválečné divadlo a česká dramatická tvorba mezi válkami

18.1	Osvobozené divadlo - Jindřich Honzl, Jaroslav Ježek, Jiří Voskovec, Jan Werich

18.2	Divadlo Vlasty Buriana - Jaroslav Marvan

18.3	D34 - Emil František Burian

18.4	Fráňa Šrámek - Měsíc na řekou

18.5	Viktor Dyk - Krysař

18.6	Alois Jirásek - Jan Hus, Jan Žižka

18.7	Gabriela Preissová - Její pastorkyňa

18.8	František Langer - Jízdní hlídka

18.9	Bratři Čapkové - Ze života hmyzu

18.10

Karel Čapek - Věc Makropulos, R.U.R

18.11

Dějiny filmu ve zkratce

19.	Světová literatura po roce 1945

19.1

Německo

19.1.1

Ziegfried Lens - Hodina němčiny

19.1.2

Günter Grass - Plechový bubínek

19.1.3

Heinrich Böll - Billiár o půl deváté

19.1.4

Anna Seghersová - Sedmý kříž

19.1.5

Johanes Marie Zimmel - Láska je jen slovo

19.1.6

Friedrich Dürrenmatt - Fyzikové

19.1.7

Petr Hantke - Vzpílání publiku

19.1.8

Pavel Kohout

19.2

Itálie

19.2.1

Ignato Silone - Fontamara

19.2.2

Carlo Levi

19.2.3

Alberto Moravia - Horalka, Římanka

19.3

Francie

19.3.1

Albert Camus - Cizinec

19.3.2

Jean Paul Sartre - Nevolnost, Mouchy

19.3.3

Claude Simon - Vítr

19.3.4

Samuel Beckett - Čekání na Godota

19.4

Anglie

19.4.1

William Golding - Pán much

19.4.2

George Orwell - Farma zvířat

20.	Česká poezie po 2. světové válce, v padesátých letech a na počátku šedesátých

20.1	Skupina 42

20.2	Jiří Orten - Cesta k mrazu, Ohnice

20.3	Jiří Kolář - Dny v roce a roky ve dnech

20.4	Ivan Blatný - Melancholické povídky, Terestris

20.5	Josef Kainar - Nové mlýny, Kuře v hodinách

20.6	Skupina katolických básníků

20.7	Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky

20.8	Vítězslav Nezval - Zpěv míru, Podivuhodný kouzelník, Pantomima

20.9	František Halas - Kohout plaší smrt, Dokořán, Naše paní Božena Němcová

20.10

Jaroslav Seifert - Město v slzách, Samá láska, Píseň o Viktorce

20.11

Vladimír Holan - Triumf smrti, První testament

21.	Česká poezie od poloviny 60. let do současnosti

21.1	Jaroslav Seifert - Na vlnách TSF, Maminka, Píseň o Viktorce

21.2	Vladimír Holan - Oblouk, Vanutí

21.3	František Hrubín - Romance pro křídlovku

21.4	Jan Skácel - Metličky, Dávné proso

21.5	Oldřich Mikulášek - Agogh

21.6	Jiří Suchý - Klokočí, Motýl

21.7	Karel Šiktanc - Heinovské noci, Adam a Eva

21.8	Josef Hiršal

21.9	Václav Hrabě - Stop - time, Blues v modré a bílé

21.10

Ivan Wernish - Prasinec

21.11

Karel Kryl - Bratříčku, zavírej vrátka

21.12

Underground - J. H. Krchovský

22.	Česká próza po roce 1945, v 50. letech a na poč. 60. let

22.1	Oficiální literatura

22.1.1

Jan Drda - Němá barikáda

22.1.2

Julius Fučík - Reportáž psaná na oprátce

22.2	Díla povzbuzující národní uvědomění

22.3	Psychologické romány

22.3.1

Eduard Valenta - Jdi za zeleným světlem

22.3.2

František Křelina - Každý své břímě

22.3.3

Miroslav Hanuš - Já- spravedlnost

22.4	Padesátá léta v české próze

22.4.1

Jan Otčenášek -Občan Brych

22.4.2

Václav Řezáč - Nástup

22.4.3

Rudolf Kalčík - Král Šumavy

22.4.4

Ludvík Vaculík - Sekyra, Morčata

22.4.5

Josef Škvorecký - Zbabělci, Tankový prapor

23.	Česká próza od 60. let do současnosti

23.1	Arnošt Lustig - Démanty noci, Dita Saxová

23.2	Ladislav Fuks - Pan Theodor Mundstock

23.3	Bohumil Hrabal - Perlička na dně, Postřižiny, Ostře sledované vlaky

23.4	Vladimír Páral - Milenci a vrazi, Mladý muž a bílá velryba

23.5	Ota Pavel - Smrt krásných srnců

23.6	Jan Trefulka - O bláznech jen dobré

23.7	Vladimír Körner - Údolí včel, Psí kůže, Zánik samoty Berhof

23.8	Milan Kundera - Směšné lásky, Žert, Život je jinde

24.	České divadlo a dramatická tvorba po roce 1945

24.1	Vývoj muzikálu - Starci na chmelu

24.2	Reakce na okupaci a na válku - Jan Drda - Dalskabáty hříšná ves

24.3	Budovatelské hry

24.4	Absurdní drama

24.4.1

Josef Topol - Konec masopustu, Hlasy ptáků

24.5	Bytové drama - Vlasta Chramostová

24.5.1

Ivan Klíma - Zámek

24.5.2

Václav Havel - Zahradní slavnost, Audience

24.5.3

Pavel Landovský - Sanitární noc

24.5.4

Pavel Kohout - Válka v prvním poschodí

24.5.5

Milan Uhde - Velmi tiché Ave

24.6	Divadla malých forem

24.7	Naivní divadlo

24.8	Alternativní scény

24.9	Coolness dramatika - Jiří Pokorný, Marek Horoščák

24.10

Televizní tvorba

25.	Egon Hostovský

25.1

Životopis

25.2	Hlavní díla a jejich rozbory

"POEZIE PO VÁLCE:
-vznikaly různé skupiny:a)Skupina 42 (skupina literátů a výtvarníku. Snažili se najít ve své tvorbě smysl existence a porozumět světu. Pojmenovávaly věci skutečnými jmény a neužívali metafory.Patří sem:Ivan Blatný, Jiří Kolář, Josef Kainar, Jindřich Chalupecký. Odkazovali k Jiřímu Ortenovy. Hlavním tématem byl existencializmu. Odvolávala se na Jeffersona-Nové mýty.)O skupině 42 více knize Na hranicích umění
b) skupina Ohnice (rychle zanikla)
c) skupina RA (město Rakovník, surrealizmus)
d) skupina katolických básníků (kolem časopisu AKORD, který vycházel v Brně. V hlavní roli Jan Zahradníček. Časopis přestal vycházet po roce 1948,ale znovu vyšel v roce 1968.)
e) dynamoarchisté (skupina kolem deníku MLADÁ FRONTA, mladí nadšenci, v čele byl komunista Pavel Kohut.

-Po roce 1945 básníci chtěli oslavit osvobození, psaly se básně oslavující Rudou armádu, hovoříme o poezii DÍKUVZDÁNÍ. Tuto poezii psali: Seifrt, Holan, Nezval, Tujmanová, Šrámek.


Jiří Orten:
-nepatřil do Skupiny 42, ale jeho díla jsou sem zařazena. Píše poezii existencializmu-člověk v každodenní situaci, láska, smrt.
-zemřel tragicky, srazila ho sanitka
-jeho díla vyšla až po válce díky Otu Orrnestovy (jeho bratr)
-pocházel z židovské rodiny z Kutné Hory. Studoval jazykovou školu a pak dramatickou konzervatoř v Praze. Ze studií byl z rasových důvodů vyloučen.
Cesta k mrazu: -první sbírku vydal pod pseudonymem Karel Jílek. Verše jsou naplněny naivním pohledem na svět.
Jaro
Ohnice-tato sbírka vyšla pod pseudonymem Karel Jakub, naivita a chápání jsou narušeny pocity lidského zmaru, absurdity doby a odcizení.
-Po roce 1989 vychází další knihy, většinou básně pojmenované podle sešitu ve kterém vyšly.např:
Modrá, Červená…
-píše poezii určenou mladým lidem

Jiří Kolář:
-básník, výtvarník, světově proslulý, překladatel
-básnická a výtvarná tvorba se prolínají, maloval koláže
-shromažďoval kolem sebe celou řadu umělců. Scházeli se v kavárně Slavia.V literatuře se zaměřil převážně na běžného člověka s jeho pocity a starostmi.
-zprvu nemohl publikovat,roku 1980 byl nucen emigrovat, spíše mu nebyl povolen návrat domů. Žil v Paříži. Jeho knihy zde i vycházely.
Dny v roce a roky ve dnech: dvojkniha. První kniha spíše básně, druhá kniha je autentický deník. Námětem knihy je poválečná cesta po Německu. Objevuje se zde textová koláž. Poválečné dění je pro něj typické.
Prometheova játra: básnická sbírka z 50. Let. Vyšla až v roce 1990. Volně se zde střídá báseň s prózou. Kniha působí jako útržky, které jsou spojeny pocitem strachu. Kniha není souvislý proud myšlenek, různě se prolínají 2 příběhy.První báseň je parafráze polské spisovatelky. Ve válce Němci vezou vlakem zajatce. Jeden zajatec umírá, Němci ho nechají ležet na kolejích a odjedou, ostatní se koukají jak zajatec umírá. Založena na autentickém obrazu každodennosti. Je to ojedinělá sbírka v české literatuře. Je to jedna ze 3 sbírek,které stojí na začátku temné literatury.Do temné literatury patří také La Salleta (poutní místo, kde se objevila Marie)-viz Zahradníček. Pak sem také patří Terestris (čarodějnice,která svádí muže)- viz Blatný.
Veršovaný Ezop: sbírka napsaná v 50. Letech. Pojednává o lidské krutosti.
Skutečná událost
Jásající hřbitov
Každodenní komedie: Tuto sbírku věnoval Klímovi
-v poezii píše experimenty:
Mistr Sun o básnickém umění
Náhodný svědek-vychází v 60. letech"

Práce je kompilační a obsahuje věcné chyby. Místo opat Jarloch je uveden opat Jan Loch, místo kanovník Vincentius je uveden Vincentitus, Seifrt místo Seifert, František Martin Pecl místo Pelcl aj. Pozor na velké množství pravopisných chyb a překlepů. Rozsah jednotlivých otázek pro gramatiku je cca 0,5 strany. V literární části je rozsah jedné otázky v rozmezí 6 - 7 stran.