1.

Úvod

2.	Základní anamnéza

3.	Rodinná anamnéza

4.

Závěr

"Mentální bulimie je relativně mladou diagnostickou kategorií, diagnostikována začala být teprve v 80. a 90. letech minulého století. V reálném životě se však vyskytovala stejně jako mentální anorexie, jen nebyla považována za samostatnou psychickou poruchu. Může se vyskytovat samostatně nebo v kombinaci s mentální anorexií nebo může přímo navazovat na mentální anorexii.

2. Základní anamnéza
Jedná se o 22 letou dívku, která v současné době studuje střední zdravotnickou
školu. Rodiče jsou rozvedeni. Ze začátku žila s matkou, nyní žije s otcem a dvěma nevlastními sourozenci. Udává hmotnost 42 kg při výšce 160 cm (BMI = 16,4).
Její jídelníček je velice chudý: ráno nesnídá a až v 15 hod. si dává zeleninový salát, ve 20 hod. sní jeden grep. K tomu cvičí několik hodin denně.

3. Rodinná anamnéza
Dívka vyrůstala do 4 let v úplné rodině. V této době dochází k rozvodu rodičů,
kdy je svěřena do péče matky. V 5 letech narození nevlastního bratra. Sama matka trpěla od dětství pár kily navíc, a proto dceru pečlivě hlídala. Nekupovala žádné sladkosti ani nic sladkého nepekla. U babičky se proto začala přejídat sladkostmi, nemusela totiž neustále poslouchat, že bude tlustá. Přesto byla normální dítě, nevyhublé ani s nadváhou.
Ve školce i ve škole prospívala dobře. Byla komunikativní až hyperaktivní. V 15 letech přestoupila na střední ekonomickou školu, moc jí nebavila, bylo to především přání matky. V této době se vrátila z letních prázdnin od babičky s 10 ti kily navíc (62 kg, 170 cm). Matka šílela a tak se rozhodla, že zhubne. Přestala jíst, držela hladovku, něco zhubla a vzápětí vše nabrala. Pak viděla v televizi talk show na téma „Bulimie“. Dozvěděla se, že může jíst všechno jen je třeba hodně pít a vždy po jídle se jít vyzvracet. A tak jedla za čtyři a pak šla rovnou zvracet do koupelny, kde si pustila rádio aby matka nic neslyšela. V 16 letech experimentovala s drogami a také nechtěně otěhotněla. Matka jí přinutila k potratu, pokus o sebevraždu. Na to matka reaguje žádostí o umístění do dětského domova. Z tohoto důvodu si jí bere do péče otec, který nesouhlasil s umístěním dcery do dětského domova. Dochází u ní ke změně osobnosti: je obezřetná, smutná, nevyjadřuje své pocity, emoce a názory. Objevují se pocity nenávisti vůči vlastnímu tělu, nemá pochopení ze strany rodiny, chybí podpora v krizových situacích. Snaží se utéct od rodiny, a proto v 18 letech přerušuje studium, opouští domov a odchází do bytu po prababičce."

Práce pro předmět Psychopatologie - Univerzita J. A. Komenského, Praha.