1.

Úvod

2.	Jaké jsou možnosti – rozdělení zdrojů

3.	Výhody na nevýhody plynoucí z grantů

3.1.

Výhody

3.2.

Nevýhody

4.	Žádosti o grant – psaní projektu

5.	Státní programy a fondy

5.1	Ministerstvo kultury

5.1.1

Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO)

5.1.2

Projekty v oblasti kultury, umění a humanitních věd

5.1.2.1

Projekty zaměřené na podporu tradiční lidové kultury

5.1.2.2

Konkurzy na rok 2006 z programu kulturní aktivity

5.1.2.3

Výzkumné programy MK na rok 2006 – 2011

5.1.2.4

Vybrané programy odboru památkové péče

5.2.	Státní fond kultury

5.3.	Dotace a granty poskytované kraji a obcemi

5.3.1.

Kraj Vysočina

5.3.2.

Město Česká Lípa

6.	Nestátní programy a fondy

6.1.	Nadace a fondy se sídlem v České republice

6.1.1

Nadace Via

6.1.2.

Nadace Občanského fóra

6.1.3.

Nadace Český fond umění

6.1.4.

Linhartova nadace

6.1.5.

Open Society Fund (OSF)

7.	Programy Evropské unie

7.1.	Komunitární programy

7.2.	Strukturální fondy EU

8.	Výběr ze zahraničních organizací, fondů, nadací

8.1.	Getty Fund

8.2.	European Cultural Foundation

8.3.	World Monuments Fund

8.4.	Samuel H. Kress Foundation

9.	Grantová agentura ČR

10.	Výsledky výzkumu

11.

Závěr

"5.1.2.3 Výzkumné programy MK na rok 2006 – 2011
Usnesením vlády České republiky ze dne 16. března 2005 č. 312 byly schváleny níže uvedené 4 výzkumné programy Ministerstva kultury na r. 2006-2011.
1) Výzkum a vědecké zhodnocení kulturně - historických hodnot prostředí, způsoby a nástroje jejich zachování a výzkum jevů tradiční lidové kultury jako nedílné součásti nehmotného kulturního dědictví
Tento program má další čtyři podprogramy zaměřené na movité, nemovité kulturní památky, archeologické dědictví a na jevy tradiční lidové kultury.

2) Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů. Tento program má další dva podprogramy - Integrované interaktivní zpřístupnění kulturního dědictví – tzn. Výzkum v oblasti digitalizace, dlouhodobé ochrany a zvýšení dostupnosti kulturních zdrojů a využití těchto zdrojů atd.; Prohloubení metod ochrany kulturního dědictví uchovaného v dokumentech všeho druhu.

3) Vědecko - dokumentární zhodnocení vývoje hudebního, divadelního a výtvarného umění, literární historie, teorie a kritiky, analyticko-sociologické studie současného stavu kultury na území ČR a výzkum a vědecké zhodnocení masmédií a audiovize. Tento program, jako předchozí, obsahuje další čtyři podprogramy, které jsou zaměřeny na analyticko-sociologické studie v konkrétních oblastech.

4) Výpověď sbírek českých, moravských a slezských muzeí a galerií o přírodním a kulturním dědictví Evropy. Pro muzea asi nejzajímavější program, který je členěn do dalších 3 podprogramů, jejímž předmětem jsou:
Vědecké zpracování přírodnin ze sbírek muzeí z hlediska geologického vývoje; Vědecké zpracování sbírek z oborů společenských věd, literatury a umění z hlediska kulturní rozmanitosti; Zhodnocení vědeckých poznatků v oblasti analytických a konzervačních technologií, používaných při ochraně sbírkových předmětů muzeí a galerií.
V příloze č. 2 je tabulka, v které je možno si přečíst předpokládané výdaje, které chce MK vynaložit na výzkumné programy v letech 2006 – 2011. Podíl účelové podpory na uznaných nákladech projektů bude činit 100%.
Druhy výsledků výzkumu a vývoje, které bude MK uznávat jako relevantní z hlediska hodnocení, u přijatých podporovaných projektů budou: články v odborných periodikách, články v odborných publikacích; aplikované výstupy (elektronické dokumenty, web prezentace, cd romy apod.), patenty, prototyp, ověřená technologie apod.; uspořádání konference, workshopu, semináře, přednášky, výstavy.

5.1.2.4 Vybrané programy odboru památkové péče
1)Havarijní střešní program – z tohoto programu jsou přidělovány prostředky na krytí finančních potřeb pro zabezpečení naléhavé opravy architektonické památky, především odstranění havarijního stavu střechy a staticky narušených nosných konstrukcí.
O příspěvek žádá vlastník památky.

2)Program restaurování movitých kulturních památek – z tohoto programu jsou poskytovány prostředky na náklady spojené s obnovou movitých kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckoprůmyslovými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní výchovně vzdělávací nebo náboženské účely.
Poskytnutí příspěvku je podmíněno finanční spoluúčastí vlastníka movité památky, popř. jejího uživatele nebo organizace.

5.2. Státní fond kultury
V roce 1992 byl založen Státní fond kultury České republiky6). Jako další mimorozpočtový zdroj na podporu umění. Cílem je získávat finance z jiných zdrojů než z daní občanů. Základním problémem existence Fondu byla od samotného počátku skutečnost, že zdroje stanovené přímo v zákoně se ukázaly buď jako nedostatečné, nebo pro Fond nerealizovatelné. Státní fond kultury poprvé rozděloval své finanční zdroje7) až po deseti letech od svého založení, tedy v roce 2002, kdy na podporu kulturních projektů bylo poskytnuto 5475 tisíc Kč. Tyto prostředky Fond získal z výnosů číselné loterie EuroLotto.
Prostředky z fondu lze poskytnout na získávání, obnovu a udržování kulturních památek a sbírkových předmětů; výstavní a přednáškovou činnost; propagace české kultury v zahraničí apod.
Účelové dotace z Fondu lze poskytnout jen do výše dvou třetin žadatelem plánovaných nákladů, s výjimkou prostředků určených na záchranu kulturních památek, na které lze poskytnout prostředky do výše devíti desetin plánovaných nákladů.
Žadatelem o státní dotaci z Fondu může být, právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR.

5.3. Dotace a granty poskytované kraji a obcemi
Reforma veřejné správy a reforma veřejných rozpočtů od roku 2000 radikálním způsobem mění odpovědnost jednotlivých složek veřejné správy za oblast kultury, stejně jako mění systém financování kultury z veřejných rozpočtů. Přijímáním nových zákonů postupně dochází k oddělení finančních prostředků státního rozpočtu a finančních prostředků rozpočtů územní samosprávy.
Většina krajů i měst realizuje svoji vlastní dotační politiku, která je zaměřena na podporu kultury. Ročně jsou přidělovány dotace, vyhlašují se veřejné soutěže, grantové programy apod. Avšak objem přidělovaných finančních prostředků zdaleka neodpovídá skutečné potřebě. Záleží samozřejmě i na zastupitelích, jak moc jsou nakloněny a ochotni podporovat muzea a jejich činnost. Často bohužel jsou ředitelé muzeí nuceni obhajovat funkci a důležitost muzea v regionu, či dokonce každoročně procházejí výběrovým řízením.
V případě menších obcí je finanční podpora kulturních aktivit tedy i muzeí, z důvodu nedostatku finančních prostředků obcí poskytována spíše jen výjimečně. V této souvislosti si dovolím uvést, že se zánikem okresních úřadů zmizel bez náhrady typ finančních příspěvků na podporu drobných aktivit lokálního významu, který tyto úřady poskytovaly. "

Čistý text dosahuje cca 18 stran. Práce obsahuje tabulky a grafy.