Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Náročné životní situace ve školním prostředí, jak řešit syndrom vyhoření

Náročné životní situace ve školním prostředí, jak řešit syndrom vyhoření



Kategorie: Pedagogika, Pedagogika - speciální

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. Univerzita Jana Amose Komenského s.r.o., Praha 3

Charakteristika: Zápočtová práce z předmětu Řízení speciálně pedagogických institucí a bezpečnost práce pedagogických pracovníků popisuje stresové faktory při práci pedagogů, které mohou vést k rozvinutí syndromu vyhoření. V další části se text zabývá syndromem vyhoření, popisuje jeho fáze a následně i možnou prevenci proti jeho vzniku.

Obsah

1.
Úvod
1.1.
Náročné životní situace ve školním prostředí
2.
Syndrom vyhoření (burnout effect) - vymezení pojmu
2.1.
Stádia syndromu vyhoření
2.2.
Rizikové faktory syndromu vyhoření
2.2.
Protektivní faktory syndromu vyhoření
2.3.
Prevence syndromu vyhoření
3.
Závěr

Úryvek

"1. Úvod
Povolání učitele je často spojeno se vznikem konfliktních, frustrujících až stresových situací. Učitel je většinu pracovní doby ve styku s mnoha lidmi, je povinen je sledovat a kontrolovat, odpovídat na jejich dotazy, požadavky, reakce,regulovat je, řešit nesčetné množství dílčích úkolů, konfliktů a problémů, přecházet rychle od jednoho k druhému, a přitom neztrácet ze zřetele hlavní, podstatné úkoly. Je neustále sledován a kontrolován, zejména žáky ve škole, mimo školu pak navíc rodičovskou veřejností. Tato přemíra podnětů vyvolává napětí, může vést k předrážděnosti a narušení neuropsychické rovnováhy. Učitel jako každý jiný člověk prožívá náročné životní situace i ve svém osobním životě. To, jak se s nimi dovede vyrovnat, se projevuje na jeho náladě a může to ovlivnit jeho kontakt se žáky a celou jeho výchovně vzdělávací činnost. Svou roli hraje také jeho sebepoznávání a sebekontrola, na jeho emocionální vyzrálost. Struktura psychických vlastností vytváří pak osobnost učitele a determinuje jeho výchovné působení. Především by však měl být pedagog schopen umět jednat se žáky. K tomuto umění patří schopnost navázání kontaktu (záleží na vlastnostech jako je sociabilita, extraverze, na sociálních zkušenostech a na interakčních dovednostech). Dále je to schopnost komunikace se žáky (vyvarovat se nesouladu mezi slovy a chováním, činy učitele), schopnost poznat a respektovat individualitu žáka, sledovat a správně hodnotit situaci ve třídě, vyvozovat z toho adekvátní závěry pro řízení další činnosti a motivaci žáků (sledovat pochopení výkladu, stupeň únavy, reakce na trest či pochvalu apod.). Rovněž úroveň jeho společenských vlastností, mravní a společenská pověst, estetická úprava zevnějšku, způsob jednání, bohatství jeho zájmů, míra projeveného pochopení a starostlivost o žáky, ochota poradit, nakolik se jim věnuje po vyučování, uměřenost, ryzost, důvěryhodnost, to vše svědčí o erudici učitele.

1.1 Náročné životní situace ve školním prostředí
„Stres učitelů = stres související s výkonem učitelské profese, jehož hlavními zdroji jsou podle empirických výzkumů: žáci se špatnými postoji k práci a vyrušující, rychlé změny vzdělávacích projektů a organizace školy, špatné pracovní podmínky, včetně osobních vyhlídek na zlepšení postavení v práci, časový tlak, konflikty s kolegy a pocit, že společnost nedoceňuje práci učitele. Je-li učitel pod vlivem stresu, snižuje to kvalitu jeho výkonu tím, že ztrácí uspokojení z práce a motivaci, a zhoršují se jeho vztahy s žáky ve třídě. Podle výzkumů značná část učitelů prožívá stres často. Pro boj proti stresu je důležité odstraňovat jeho příčiny, pokud je to možné, užívat různých relaxačních technik tam, kde příčiny nemůže jednotlivec ovlivnit, bránit se syndromu vyhoření.“

Na vyučovací proces a jeho aktéry se v dnešní společnosti klade stále více požadavků, a tak není divu, že jsou učitelé z mnoha stran vystaveni stresu, například obrovské odpovědnosti za zdraví žáků a jejich morální a duševní vývoj. Učitel musí neustále aktualizovat učivo svého předmětu, zdokonalovat přípravy na vyučovací hodinu. Z toho plynou povinnosti vzdělávat se rovněž v oboru didaktických technologií a počítačové gramotnosti. Povolání učitele se tak rozšířilo o mnoho dalších nezbytných znalostí a dovedností. Samozřejmostí je celoživotní sebevzdělávání a všeobecný přehled. Je zapotřebí si také uvědomit, že učitel je člověk jako každý jiný a je tudíž atakován různými problémy i po své práci. Každý pedagog se denně setkává s mnoha problémovými situacemi. Zabývá se organizací výuky, nekázní žáků, řeší vztahy s kolegy či s vedením školy. Pramenem konfliktů mohou být i některá jednání s rodiči. Na učitele se valí též požadavky nadměrné administrativy. Zátěží bývá někdy i účast na dlouhých poradách. Učitel se ale musí kromě toho všeho ještě vyrovnávat i se svými vlastními případnými negativními vlastnostmi či osobnostními zvláštnostmi. Ve hře tu jsou i časté komunikační nešvary, nevyjasnění kompetencí, nevhodná organizace práce, někdy též nedostatečné finanční a morální ohodnocení této profese. Ani negativních vlivů v jeho osobním, rodinném či společenském životě nebývá učitel ušetřen. Aby podání dobrého výkonu učitelů zůstalo zachováno, měli by toto povolání vykonávat spíše ti, kterým vyhovuje pracovat pod mírným tlakem. Kromě odborných znalostí zvoleného oboru je třeba, aby učitel ovládal a používal přiměřené vyučovací metody a postupy."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x50d3889225081.zip (25 kB)
Nezabalený formát:
Narocne_situace_skolni_prostredi_syndrom_vyhoreni.doc (101 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse