Obsah
2. | Francouzské osvícenství
|
Úryvek
"NOVOVĚKÁ FILOSOFIE
- myšlení této epochy charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu, kriticky se osvobodit od
tradičního, zděděného způsobu uvažování
Proudy
1) Racionalismus = výklad světa doložený fakty
2) Anglický empirismus = proud, který odmítá spekulaci (včetně racionalistické dedukce)
3) Francouzské osvícenství = obrací pozornost k rozumovým aktivitám člověka a jejich výsledku 4) Německá klasická filozofie = kriticky hodnotí racionalismus, empirismus a osvícenství
ANGLICKÝ EMPIRISMUS (filosofie zkušenosti)
John LOCKE
- podle něho lidé nemají vrozené ideje, spíš zvyk přidržovat se získaných představ
- zabýval se problémy poznání, vychází z axiomu, že nic není v intelektu, co nebylo ve smyslech
- lidská mysl je nepopsaným papírem, na který se zapisuje zkušenost prostřednictvím smyslů
- zkušenost je • zevní: počitky dané smysly
• vnitřní: reflexe, sebepozorování
- náš rozum uspořádává počitky do idejí, které vznikají kombinováním jednodušších představ
- složené ideje jsou produktem naší mysli
- vliv měla také jeho filosofie státu: vychází z myšlenky společenské smlouvy a přirozeného práva
- panovník má respektovat přirozené právo a dodržovat zákony, ne je však vyhlašovat, to má být
úkolem zákonodárného sboru a když panovník tyto požadavky nedodržuje, může ho lid svrhnout
Isaac NEWTON
- přihlížel k Lockově filosofii, shrnul empirické a induktivní vědy do jedné matematické teorie
- souhlasil s Lockovým odmítnutím složených idejí, které odporují rozumu
- Boha považoval za geniálního mechanika vesmíru
George BERKELEY
- irský biskup, který aplikoval Newtonovy zákony na společnost, která je tedy prý ovládána dvojicí
mechanických sil:
1) Odstředivostí - projevuje se lidským egoismem
2) Dostředivost - je to sdružovací pud
- prohlásil, že býti je totéž, co býti vnímáno, neboť hmotu nemůžeme vnímat → když tedy tvrdíme,
že něco existuje, tak nanejvýš říkáme, že to máme ve vědomí, aby vůbec něco začalo existovat, musí to být vnímáno, pociťováno a prožíváno
David HUME
- za zkušenost považuje naše duševní stavy, kdy rozlišuje dojmy od představ (idejí)
- dle něj sdružování představ probíhá třemi způsoby:
1) Podle podobnosti či odlišnosti
2) Podle prostorové a časové sounáležitosti
3) Jako příčina a účinek"
Poznámka
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 28899 |
---|
Autor: | - |
Typ školy: | SŠ |
Počet stran:* | 2 |
Formát: | MS Word |
Odrážky: | Ano |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ne |
Použitá literatura: | Ne |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2014 |
Počet stažení: | 110 |
Velikost souboru: | 11 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5364ccb2e49ca.zip (11 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.