1.	Co je tzv. Nový historismus?

2.	Proč „historismus“? (2 významy)

3.	Proč „nový“?

4.	Příklad literární kritiky Nového historisty (příklad novely Jane Austenové)

5.	Greenblatt, Gallagherová: Nový historismus v praxi

5.1.	Otázky a problémy, které zodpovídá

6.	Budoucnost Nového historismu (podle Howardové)

7.

Závěr

"5) Greenblatt, Gallagherová: Nový historismus v praxi

Nyní se pokusme shrnout samotný seminární text. Autoři v něm vysvětlují, co je podle nich Nový historismus, a jak ovlivnil obor literární historie. Zamýšlí se, jestli je Nový historismus již „oborem“, nebo pouhým náznakem směru k nové interpretační praxi. Kladou si otázku : „Kdo je pravý novohistorista?“ Na ni je těžké dát uspokojivou odpověď, protože Nový historismus není souvislou a logicky soudržnou školou. Tento pojem, jak uvádějí, byl použit pro pestrý soubor metodologických postupů. Podle autorů Nový historismus zpočátku vyjadřoval netrpělivost s americkou Novou kritikou, znepokojení nad zavedenými postupy a normami, směsici nesouhlasu a nepokojné zvídavosti.

Připomínají i jednu z nejčastějších výhrad proti Novému historismu – tou je nedostatečně rozvinutá teorie. Ta je podle obou autorů sice správná, avšak upozorňují na to, že nebylo jejich záměrem vytvořit nějaký abstraktní systém (pochybují totiž, že je ho možné vůbec nezávisle na době, místě a konkrétních předmětech vytvořit) a poté ho aplikovat na text.

Nový historismus vychází z hermeneutického předpokladu, že je možné odkrýt významy, které ti, kdo tvořili určité dílo, sami nemohli vyjádřit, neboť neměli dostatečný odstup od sebe ani od své doby. Novohistorická interpretace v sobě nese nádech agrese, je skeptická, kritická k ideologii, od kritiky ideologie však přechází k analýze diskursu. Pojetí kultury jako textu nesmírně rozšiřuje rozsah předmětů, které je možno číst a interpretovat.

Nový historismus musí zodpovídat celou řadu otázek a problémů:
- Problematizuje se rozpoznání jednotek vhodných k analýze mezi obrovským množstvím textových stop v kultuře. Co je vhodným měřítkem? Do značné míry jsou jednotky dány samotným archivem – přijímáme díla, která jsou ohraničena technologií a žánrovými předpoklady původních tvůrců i čtenářů. Nový historismus se snaží zacházet s tímto jako se součástí dějin, kterou je nutno interpretovat.

- Jak lze poznat, které z textových stop kultury jsou důležité? Na tuto otázku nelze odpovědět teoreticky, ale je třeba prakticky z každé textové stopy vytáhnout tzv. „interpretační detail“, který je nejvýznamnější.

- Pokud je kultura textem, je nesmírně složité oddělit znázornění a událost.

- V širší perspektivě textu kultury různá znázornění ztrácejí ustálený symbolický odstup od hmoty a především od lidského těla. To potom vždy překazí nebo přesáhne způsoby, jimiž je znázorněno.

- Narušováním vztahů napodobení - čin, pozadí – popředí, znázornění – tělesná skutečnost vzniká pocit archivní a interpretační nevyčerpatelnosti."

Práce z Filosofické antropologie na FF ZČU.