1.	Pojem a předmět obchodního práva, postavení obchodního práva v systému právního řádu ČR

2.	Platné, historické a vedlejší prameny obchodního práva a jejich vztah k dalším právním předpisům

3.	Definice a význam pojmu podnikání a podnikatel, neoprávněné podnikání

4.	Podnik a jeho organizační složka, obchodní majetek

5.	Obchodní firma a její ochrana

6.	Obchodní tajemství a jeho ochrana

7.	Jednání za podnikatele, prokura

8.	Pojem živnostenské podnikání, předpisy upravující živnost. Podnikání, definice živnosti a vztah k pojmu podnikání

9.	Druhy živností, obecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti, odpovědný zástupce ve smyslu zákona o živnost. Podnikání, živnostenské oprávnění

10.	Pojem a význam obchodního rejstříku, údaje zapisované do obchodního rejstříku a seznam listin

11.	Vznik obchodní společnosti

12.	Zánik obchodní společnosti

13.	Základní pojmy a jejich význam (Základní kapitál, vklad, podíl, obchní podíl, správa vkladu, rezervní fond, zákaz konkurence, …)

14.	Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost

15.	Vznik a zánik s. r. o.

16.	Orgány s. r. o.

17.	Rezervní fond, zvýšení a snížení Zk v s.r.o., podíl a obchodní podíl v s.r.o.

18.	Druhy akcií, dividenda, tantiéma

19.	Založení a vznik akciové společnosti

20.	Orgány a. s.

21.	Založení a vznik družstva

22.	Orgány družstva a zánik družstva

23.	Druhy obchodu (absolutní, relativní, fakultativní) a absolutní neobchodní vztahy

24.	Obsah a forma obchodní smlouvy, pojmenované a nepojmenované smlouvy

25.	Kogentní a dispozitivní právní normy v závazkových vztazích

26.	Vztahy mezi obchodním a občanským zákoníkem a dalšími právně významnými prameny pravidel chování

27.	Proces obchodněprávní kontraktace (návrh a přijetí návrhu)

28.	Zánik závazku splněním, zánik závazku jinak než splněním

29.	Změny závazku v obsahu (prodlení a úrok z prodlení)

30.	Změny závazku v subjektech

31.	Zajištění závazku v obchodních vztazích

32.	Promlčení závazku v obchodním právu

33.	Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení

34.	Kupní smlouva

35.	Smlouva o dílo

36.	Smlouva mandátní, komisionářská, o zprostředkování, o obchodním zastoupení

37.	Smlouva o tichém společenství

38.	Smlouva o prodeji podniku a o nájmu podniku

39.	Smlouva o koupi najaté věci

40.	Hospodářská soutěž, obecné vymezení (generální klauzule nekalé soutěže) a právní prostředky ochrany v soudním řízení

41.	Druhy nekalosoutěžního jednání

42.	Obchodní spory – pojem, příslušnost soudů při vyřizování obchodních sporů

43.	Subjekty řízení, žaloba v obchodních sporech a úkony soudu (doručování)

44.	Formy Soudních rozhodnutí: rozsudek pro uznání a pro zmeškání, rozsudek, platební rozkaz. směnečný platební rozkaz. Opravné prostředky.

45.	Obchodní spory v rozhodčím řízení

46.	Exekuce, exekuční prostředky, státní exekutor

47.	Charakteristika a účel konkurzního řízení

48.	Jaké jsou znaky úpadku dle zákona o konkurzu a vyrovnání

49.	Nejdůležitější účinky prohlášení konkurzu

50.	Jaký je rozdíl mezi konkurzním a vyrovnávacím řízením?

"41. DRUHY NEKALOSOUTĚŽNÍHO JEDNÁNÍ

Klamavá reklama se nechápe jako jakákoli reklama, ale jen taková, kt. spočívá v šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, kt. jsou způsobilé vyvolat klamnou reklamu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů. Za šíření údajů se považuje sdělení mluveným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem. Klamavý může být i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může vést v omyl.
Klamavé označení zboží a služeb spočívá v použití označení způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že jím označené služby nebo zboží pocházejí z určitého státu, určité oblasti nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost.

Vyvolání nebezpečí záměny se dopustí soutěžitel, kt. užije firmu, název osoby nebo zvláštní označení podniku užívaného po právu jiným soutěžitelem nebo užije označení či úpravy výrobků platících v zákaznických kruzích za příznačná nebo napodobí cizí výrobky, obaly nebo výkony.

Parazitování na pověsti představuje využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, kt. by jinak soutěžitel nedosáhl. Objektem ochrany je image soutěžitele.

Podplácení je jako nekalousoutěžní delikt odlišné od skutkové podstaty stejnojmenného trestného činu. Nekalosoutěžní jednání zahrnuje aktivní podplácení (slib nebo nabídka výhody osobě, kt. má zákonný vztah k jinému soutěžiteli, aby jejím postupem získal soutěžitel pro sebe nebo jiného výhodu v soutěži) a pasivní podplácení (osoba, kt. je členem statutárního či jiného orgánu jiného soutěžitele, přímo či nepřímo žádá nebo přijme jakýkoli prospěch).

Zlehčování se dopustí soutěžitel, kt. uvede nebo rozšiřuje nepravdivé nebo i pravdiví údaje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele, pokud jsou tyto údaje způsobilé přivodit tomuto soutěžiteli újmu.

Srovnávací reklama je přípustná jen za zákonem přesně stanovených podmínek (např. nesmí být klamavá, musí se týkat srovnávání srovnatelného zboží atd.).

Porušení obchodního tajemství spočívá v jednání soutěžitele, jímž je jiné osobě neoprávněně sděleno, zpřístupněno nebo pro sebe či jiného využito obchodní tajemství využitelné v soutěži.

Ohrožování zdraví a životního prostředí se dopustí ten soutěžitel, kt. zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že s cílem dosažení prospěchu pro sebe nebo pro jiného a na úkor jiných soutěžitelů a spotřebitelů zkresluje soutěž výrobou nebo prodejem výrobků nebo prováděním výkonů ohrožujících zákonem chráněné zájmy ochrany zdraví nebo životního prostředí.

42. OBCHODNÍ SPORY – POJEM, PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ PŘI VYŘIZOVÁNÍ OBCHODNÍCH SPORŮ

Obchodní spor může vzniknout jen mezi účastníky, mezi nimiž jde o spor o existenci či neexistenci vzájemných práv a povinností a vystupují v něm proto vždy jen 2 sporné strany proti sobě; jde o sporné řízení. Zákl. pramenem je Občanský soudní řád. Dalšími prameny jsou hl. zákon o soudních poplatcích, zákon o rozhodčím řízením a o výkonu rozhodčích nálezů a další vyhlášky.

Soudní příslušnost
Rozhodujícími soudními příslušnosti je příslušnost místní a věcná. Věcná příslušnost určuje, kt. stupeň nebo druh soudu rozhoduje věc v prvém stupni a kt. soud rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí, tedy ve druhém stupni řízení. První stupeň přísluší soudům okresním a pouze Občanský soudní řád stanoví, kdy v prvém stupni rozhoduje soud krajský a tudíž, že odvolání projednává vrchní soud. O čem rozhodují soudy krajské v prvním stupni řízení, je taxativně vymezeno v OSŘ. Jde např. o věci ochrany hospodářské soutěže, spory týkající se směnek, spory mezi obchodními společnosti (družstvy) a jejich zakladateli nebo i mezi zakladateli navzájem atd.

Místní příslušnost určuje, kt. konkrétně věcně příslušný soud má tu kterou věc řešit. U FO se to řídí bydlištěm či místem podnikání, u PO v místě sídla.

43. SUBJEKTY ŘÍZENÍ, ŽALOBA V OBCHODNÍCH SPORECH A ÚKONY SOUDU (DORUČOVÁNÍ)

Subjekty občanskoprávního řízení jsou soudy nadané rozhodovací pravomocí a účastníci, kt. jsou vůči soudu v podřízeném postavení, ale do značné míry na nich záleží, zda k řízení vůbec dojde a jak se bude dále vyvíjet.

Pravomoc (kompetence) civilního soudu lze definovat jako souhrn oprávnění a povinností, kt. zákon soudu přiznává k umožnění výkonu jeho činnosti, tady k projednávání, rozhodování a výkonu rozhodnutí v civilněprávním řízení. Způsobilost být účastníkem řízení má pouze ten, kdo má hmotněprávní subjektivitu, tedy způsobilost k právům. Tu musíme odlišovat od procesní způsobilosti, což je schopnost před soudem samostatně jednat a tu má každý v tom rozsahu, v němž má způsobilost k právním úkonům.

FO i PO mohou před soudem jednat prostřednictvím svého zástupce na základě plné moci. Advokát je povinen účelně používat všech zákonem připuštěných prostředků a způsobů poskytování právní pomoci ve prospěch svého mandanta.

Žaloba
Žaloba je návrh na zahájení prvostupňového řízení, kt. zahajuje dnem, kdy dojde soudu. Vedle obecných náležitostí musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo PO), žalobní tvrzení, nabídku důkazů a žalobní požadavek, tzv. petit, kt. určuje o čem má soud jednat a rozhodnout. Dále musí obsahovat rozhodující skutečnosti (údaje nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodovat). Dále se uvádí IČO PO a FO, označení, zda jde o obchodní společnost, družstvo nebo jinou PO, kt. se zapisuje do OR.

Procesní úkony
Procesní úkon je projevem vůle jednajícího subjektu, kt. vyvolá procesní účinky. Činnost soudu se projevuje procesními úkony v průběhu celého civilního řízení. Projevuje se ve 2 formách:
1) opatřeními soudu, kt. mají operativní povahu (např. předvolání svědka)
2) rozhodnutími soudu, což jsou jeho usnesení, rozsudky nebo platební rozkazy

Doručování různých písemností soudy je důležitá součást soudních procesních úkonů. Soud doručuje písemnosti zpravidla poštou, ale může tak učinit také soudním doručovatelem nebo orgány justiční stráže. OSŘ rozlišuje 2 formy doručování, a to obyčejné (zásilku lze při nezastižení dodat náhradně jiné dospělé osobě nebo se uloží na poště či u soudu, a adresát si ji musí na základě výzvy vyzvednout do 3 dnů. Když si ji nevyzvedne, považuje se poslední den lhůty za doručení.) a do vlastních rukou (písemnost se nesmí předat jiné osobě, je uložena na poště nebo u soudu a adresát si ji musí na základě výzvy vyzvednout do 10 dnů. Když tak neučiní, považuje se poslední den lhůty za doručení.)."

Práce obsahuje velké množství zkratek.